Sociální stát prý potřebuje reformy, aby přežil; nejsou to škrty      Praha 17. ledna (ČTK) - Sociální stát s jeho podporami a vymoženostmi bude v Česku možné udržet jen tehdy, pokud projde reformami. Ty ale nepředstavují škrty. Shodli se na tom dnes řečníci první diskuse, kterou uspořádala nová politologická instituce Cesta (Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii). Ta se názorově kloní k levici a politickému středu. Cílem zahajovací akce bylo otevřít debatu o smyslu sociálního státu.   Před zaplněným sálem vystoupili bývalý ministr financí Pavel Mertlík, politologové Jacques Rupnik a Jiří Pehe, Tereza Stöckelová z občanské iniciativy ProAlt a úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Pehe se Sobotkou a Vítem Klepárníkem tvoří přípravný výbor Cesty.   Podle úřadujícího šéfa ČSSD je nutné o podobě sociálního státu v 21. století diskutovat a přijít s návrhem jeho "pozitivní reformy". "Pokud chceme obhájit existenci sociálního státu, musíme o jeho užitečnosti a potřebnosti přesvědčit společnost," uvedl Sobotka.   Podle něj má "reputace sociálního státu tři nepřátele" - korupci, deficity a pragmatiky. Sobotka řekl, že i mnohé firmy a bohatší lidé jsou ochotni sociální stát financovat, ale žádají efektivní využití svých peněz, které prý nyní mizí kvůli korupci. Deficity rozpočtů jsou zas "permanentní záminkou" k osekávání sociálního státu a třetím nepřítelem jsou pragmatici i zastánci, kteří jsou "do nekonečna" připraveni dělat kompromisy, míní Sobotka.   Podle Mertlíka "největší a nejdynamičtější" sociální položkou v Česku jsou penze. Na ně se vydává asi sedm procent hrubého domácího produktu (HDP). Ekonom podotkl, že v sousedním Německu je to asi 13 procent HDP. Takový podíl by Česko, které stárne, mělo do důchodů posílat za pár desetiletí. "Německo není země, která krachuje. Obtížné věci jsou zvládnutelné při dobré politice," míní Mertlík.   Podle něj je problém řešitelný, pokud stát bude "na výdajové straně postupovat rozumným způsobem a ucpe všechny díry", jimiž unikají peníze. Mertlík podotkl, že i menší sociální stát může mít lepší výsledky než rozsáhlejší.   Politolog Jacques Rupnik připomínal evropskou tradici, podle něj myšlenka sociálního státu patří ke společnému evropskému dědictví. Reformy se musí odehrávat v evropském kontextu, míní. Obranu sociálních hodnot vidí v odmítnutí politiky strašení, škrtání a urychlených rozhodnutí.   Stöckelová považuje za podstatnou i otázku etiky. Jako příklad uvedla rostoucí rozdíly v příjmech. Zatímco v 60. letech podle ní šéf jedné z největších amerických firem měl 66krát vyšší plat než dělník, v roce 2005 v jiné obří společnosti měl ředitel už 900krát větší odměnu. Aktivistka se zmínila i o daňových únicích, tedy odlivu peněz, které by se daly použít na školství, zdravotnictví a další sociální vymoženosti.   Pokusy o vytvoření institutů sdružujících intelektuály, kteří hájí určité hodnoty a hledají řešení aktuálních společenských problémů, nejsou v Česku nové. Jedním z prvních bylo Centrum pro ekonomiku a politiku, u jehož zrodu stál nynější prezident Václav Klaus. Šéf TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zas usiluje o pražskou pobočku některého z prestižních amerických institutů.   ktk pba