Německo jezy na Labi nechystá, k děčínskému se chce vyjádřit      Berlín/Praha 27. ledna (zpravodajové ČTK) - Německo v současnosti neplánuje výstavbu žádného nového zdymadla, jako má být chystaný plavební stupeň v Děčíně, který je terčem kritiky ekologů i úřadů v sousední německé spolkové zemi Sasku. ČTK o tom informovaly příslušné německé úřady. K připravovanému vodnímu dílu se v rámci probíhajícího posuzování přeshraničního vlivu děčínského jezu na životní prostředí chtějí vyjádřit spolková vláda v Berlíně i saský zemský kabinet. Drážďany přitom nevylučují podání žaloby, pokud se svými námitkami neuspějí.   Jak se k dlouho diskutovanému projektu zatím staví Berlín, nechce německé ministerstvo životního prostředí až do skončení řízení komentovat. Své stanovisko k němu se chystají předložit také další spolkové země, jimiž protéká Labe nebo jeho přítoky, sdružené v organizaci FGG-Elbe. Ta by měla za tyto země vypracovat společné vyjádření, sdělilo ČTK ministerstvo životního prostředí Dolního Saska na severu Německa.   Z německých oficiálních míst tak námitky vůči děčínskému jezu zatím veřejně zformuloval jen saský ministr životního prostředí Frank Kupfer. Loni v rozhovoru pro list Sächsische Zeitung uvedl, že plánované vodní dílo ovlivní zbytek toku Labe. Ohrožena podle něj bude druhová rozmanitost v řece a hrozí i pokles množství vody přitékající do její německé části.   V německých médiích se objevily dokonce informace, že Kupfer proti stavbě jezu, který má prodloužit splavnost dolního toku Labe na 345 dní v roce, oficiálně protestoval. To však mluvčí jeho úřadu dementoval. Ministr podle něj jen požádal svého českého kolegu, dnes již bývalého šéfa MŽP Pavla Drobila, o prodloužení lhůty, do kdy se bude moct Sasko k projektu vyjádřit. V tom mu Praha prý vyhověla, a Drážďany tak mohou své výhrady zaslat do 28. února. Tyto "pochybnosti" Kupfer podle mluvčího v dopise také shrnul. "O protest se v žádném případě nejednalo," řekl ČTK.   Potvrdil nicméně, že saské ministerstvo dál jako jednu z možností zvažuje i žalobu proti děčínskému plavebnímu stupni. "Teď pracujeme na našem vyjádření do konce února, a když poté naše pochybnosti o tomto zdymadle nebudou odstraněny, pak se může stát, že proti němu budeme chtít podat žalobu. Interně se prověřuje, zda to bude možné, takže to, zda k této žalobě dojde, je ještě otevřené," zdůraznil mluvčí. "Teď čekáme, co bude po předložení našeho stanoviska, zda budou naše pochybnosti při plánování nějak zohledněny," dodal.   Německo dává dlouhodobě přednost uchování přírodního rázu Labe, jako dopravní tepnu ho příliš nevyužívá. Místo toho poukazuje na nevyužité železniční kapacity podél řeky a v lodní dopravě na svém území sází na hustou síť již dávno vybudovaných říčních kanálů.   Podobné námitky proti stavbě jezu v Děčíně mají na německé straně také některá ekologická sdružení, například Spolek pro ochranu životního prostředí a přírody Německa (BUND). Ten na sobotu svolal do německých měst podél toku Labe a dalších řek protestní akci proti stavebním zásahům do tohoto evropského veletoku, mimo jiné i proti plánovanému děčínskému jezu. Kromě českého projektu německým aktivistům vadí také plány na vybudování plavebního kanálu propojujícího řeky Labe a Sála a chystané zúžení a prohloubení Labe na středním toku.   Pro české ministerstvo dopravy je však výstavba plavebního stupně v Děčíně jednou ze základních priorit. Ve strategii rozvoje dopravní infrastruktury ministerstvo požaduje zajištění splavnosti Labe na co největší počet dní v roce a jako konkrétní projekty k realizaci uvádí nutnost vytvoření plavebních stupňů v Děčíně a Přelouči. Zároveň tvrdí, že lodní doprava je jednou z nejekologičtějších způsobů přepravy zboží.   Po výstavbě děčínského jezu dlouhodobě volá i Svaz dopravy České republiky. Podle viceprezidenta svazu Jaroslava Hanáka je současný stav splavnosti Labe pro lodní přepravce likvidační. Ti totiž mnohdy musí svým klientům kvůli nesplavnosti odříkat zakázky.   Pro rejdaře je klíčový údaj z vodočtu v Ústí nad Labem. Pokud vodočet ukazuje více než 200 centimetrů, znamená to, že u hranic s Německem je hloubka větší než 140 centimetrů, což je hranice pro plavbu, byť omezenou.   Proti výstavbě plavebního stupně v Děčíně dlouhodobě protestují i česká ekologická a občanská sdružení. Sdružení Arnika kupříkladu nejvíce vadí zaplavení unikátních biotopů na březích Labe a ohrožení možnosti migrace úhořů a lososů, pro které jsou budoucí jez i plánovaná elektrárna potenciálně nebezpečné.   Filip Nerad, Tomáš Cafourek šeb