Na řeku v centru Plzně po ránu přilétají lovit stovky kormoránů      Plzeň 7. ledna (ČTK) - Velké hejno údajně až tisícovky chráněných kormoránů přilétá už pátý den se svítáním lovit ryby přímo do centra Plzně na několikasetmetrový úsek řeky Radbuzy. Rybáři si na ptáky dlouhodobě stěžují, neboť prý decimují populace ryb. Plzeň je ale jen špička ledovce, která je víc na očích. Ptáci škodí na řekách i na nezamrzlých rybnících. V Plzeňském a Karlovarském kraji se rybářům podařilo dosáhnout tříleté výjimky na odstřel části ptáků, problém to ale nevyřeší, řekl dnes ČTK jednatel západočeského Českého rybářského svazu Martin Bílý.   "Není to jen problém Plzně, tady jsou pár posledních let vždy jen několik dní, než vyloví ryby, ale po většinu zimy loví na jiných revírech. Ty škody tam probíhají, ale není to tak vidět," konstatoval. Rybáři odhadují, že loni, kdy asi šestisethlavé hejno přilétalo na Radbuzu do centra lovit deset dní za sebou, kormoráni sežrali nejméně tři tuny ryb. Další zranili, takže ryby pak uhynuly. Letos je hejno větší. "Každý kormorán musí denně sežrat půl kila ryb, aby vůbec přežil. Čím větší zima, tím se zvyšuje energetický výdej a spotřeba stoupá," popsal rybář.   Ptáci, kteří v Česku pouze zimují, podle něj decimují zejména populace lipanů. Na západě Čech rybáři ročně v průměru vysadí kolem 30.000 lipanů, zpět uloví ale jen do dvou tisícovek těchto ryb. "Podobně je to i u pstruha. Dnes je lipan na některých místech daleko ohroženější než kormorán," tvrdí Bílý. Kormoráni mají velký vliv i na původní říční druhy, jako je jelec, jesen, tloušť, ostroretka či podoustev.   Proti náletům kormoránů je prý těžké se nějak bránit. Na různé plašičky si časem zvyknou. "Lidi mi radí i použít radiem řízené modely," řekl Bílý. V Plzeňském kraji výjimka povoluje odstřelit až pětinu hejna, nemůže se ale střílet v největší kolonii na Berounce pod Plzní. "Odstřel je ale jen slabá náplast, východisko z nouze, hlavní řešení by spočívalo v likvidaci vajec na hnízdech v severských státech," tvrdí rybáři.   Zatímco na chovných rybnících mohou majitelé žádat stát o náhradu škod způsobených chráněnými živočichy, na řekách rybářské svazy žádné náhrady nedostávají. "Pokoušíme se to zmapovat a o nějakou dotaci zažádáme," doplnil Bílý.   Podle ekologa Karla Makoně z plzeňské záchranné stanice ptactva se stavy kormoránů v kraji zvedly, posledních asi pět let ale zůstávají na zhruba stejném počtu 700 až 1000 jedinců. V největší kolonii na Berounce pod Plzní je jich kolem 700. "Rádius kormorána je poměrně velký, letí lovit až na vzdálenost 30 kilometrů," řekl. Ptáci mají v zimě co nejúspornější režim - ráno odletí lovit ryby, vrátí se do své lokality, kde si suší křídla, s co nejmenším pohybem se vyhřívají na slunci, aby nemrhali energií.   "Plašení je docela problém, mělo by smysl za předpokladu, že by se nenechali na lokalitu sednout, než začnou lovit," míní Makoň. Pokud se totiž vyplaší lovící pták, ulovenou rybu vyvrhne, aby byl co nejrychlejší při vzletu. Musí ale pak lovit jinde.   Člověkem upravené mělké koryto Radbuzy s holými kamennými stěnami a překážkou v podobě jezu podle Makoně představuje pro kormorány doslova prostřený stůl, protože ryby se nemají kde schovat a nahromadí se pod jezem.   Lada Pešková snm