Mzdy školníků by mohly být opět dotovány z peněz pro učitele  Zprávu jsme doplnili výsledky slyšení v celém rozsahu.       Praha 30. května (ČTK) - Školy by mohly nízkou úroveň mezd provozních zaměstnanců možná opět dotovat z peněz pro učitele. Změnu dojednávají ministerstvo školství a financí, řekl dnes vrchní ředitel sekce financování Petr Špirhanzl z ministerstva školství. Uvedl to na senátním veřejném slyšení, na němž školské odbory znovu kritizovaly pokles platů pro školníky, hospodářky, uklízečky nebo kuchařky.   Mzdy těchto nepedagogických pracovníků se podle odborářů místy snížily až o třetinu v porovnání s loňským rokem. Odboráři proto požadovali dorovnání platů na úroveň loňského roku, což by znamenalo najít celkem zhruba jednu miliardu korun. Ministr školství Josef Dobeš (VV) by podle senátora a jeho stínového protějšku z ČSSD Marcela Chládka mohl peníze ušetřit, pokud by zastavil projekt státních maturit a nevyplácel odměny svým podřízeným. Změnu ale očekává nejdříve od příštího roku.   Vinu na současném stavu nese podle odborářů mimo jiné striktní rozdělení peněz pro učitele a nepedagogické pracovníky škol, které začalo platit od počátku letošního roku. "Začíná se uvažovat o tom, že by se tato restrikce zrušila. Již v průběhu letošního roku by bylo možné propojit oba balíčky peněz," uvedl Špirhanzl. Podle něj bylo v uplynulých dvou letech ze spojeného balíčku převedeno 1,3 miliardy korun na mzdy provozních zaměstnanců škol.   Chládek k tomu poznamenal, že návrat k původnímu systému budou prosazovat stejní lidé, kteří prosadili jeho změnu, "tu blbost". "Ono by možná stačilo, kdyby do toho nikdo nezasahoval," uvedl. Podle něj za mzdy, které nepedagogové dostávají, "v podstatě není ani možné chodit do práce". Dobešovi jeho dlouhodobý kritik Chládek vytkl nekoncepčnost i nepřítomnost na veřejném slyšení, ministerstvu pak hru s čísly o zvyšování peněz na mzdy, které se ale na výplatních páskách nepozná.   Nepedagogové, jichž je kolem 70.000, loni pobírali v průměru 14.723 korun měsíčně hrubého, což bylo podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka 61 procent průměrného platu v Česku. U nejhůře placených se pak letos snížila pod 10.000 korun na úroveň minimální mzdy kvůli přeřazení do nižších platových tříd nebo snížení pracovních úvazků, uvedl. Letos se podle Špirhanzla jejich platy sníží v průměru na 14.000 korun měsíčně.   Pokles souvisí s celkovým snížením mezd zaměstnanců veřejného sektoru. Podle ministerstva se objem peněz pro krajské úřady na platy provozních zaměstnanců průměrně snížil na úroveň 95,22 procenta loňského roku, výše konkrétních platů je pak věcí ředitelů škol a jejich dohadování s krajskými úřady.   Zástupci provozních zaměstnanců na slyšení poukazovali ve shodě s odboráři na to, že propad jejich příjmů je mnohem větší než Špirhanzlem deklarovaných čtyři až pět procent. Kritizovali zrušení platového rozpětí podle délky praxe, na výši mzdy mají podle nich vliv subjektivní a mimopracovních kritéria. Šéfka jejich odborářské sekce Dagmar Čáslavová poukázala na to, že ani nejhůře placení, byť kvalifikovaní, se proti tomu nevzepřou z obav o ztrátu zaměstnání. Pokládá to za vykořisťování a porušování zákoníku práce.   Snížení platů je zdůvodňováno úbytkem dětí a žáků, v důsledku čehož se snižují normativní počty pracovníků, a tím i objem finančních prostředků na jejich platy. Provozní zaměstnanci nicméně argumentovali tím, že přes pokles žáků se nesnížil objem jejich práce, spíše naopak. "Ten kýbl, hadr a smeták prostě nelze nahradit," prohlásil jeden z nich.   Martin Horák pba