Za neštěstí u Smolenska podle Moskvy mohla polská posádka      Moskva/Varšava 12. ledna (zpravodaj ČTK) - Katastrofu polského letounu u Smolenska zavinily chyby posádky, vystavené psychickému nátlaku nadřízených. Vyplývá to ze závěrečné zprávy ruských expertů, kterou dnes v Moskvě představila šéfka Mezistátního leteckého výboru (MAK) Taťjana Anodinová. Předchozí verzi zprávy Varšava odmítla akceptovat, protože nepřihlížela i k roli ruských dispečerů na neštěstí. Ale ani nová verze zjevně nepřipouští žádné ruské pochybení. Polské úřady na nový dokument zatím oficiálně nereagovaly.   Při pádu polského vládního letadla u Smolenska loni 10. dubna zahynul polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí na palubě, převážně vysoce postavených polských činitelů. Delegace letěla uctít památku polských důstojníků, postřílených v Katyni u Smolenska za druhé světové války sovětskou tajnou policií NKVD.   "Musíme zveřejnit pravdu, jakkoli hořkou, o příčinách katastrofy. Je to naše povinnost," řekla Anodinová. "Bezprostřední příčinou leteckého neštěstí se jeví to, že se posádka za nepříznivého počasí včas nerozhodla přeletět na záložní letiště. Letadlo klesalo v podmínkách, kdy nebylo vidět pozemní orientační body. Posádka náležitě nereagovala na varování systému včasné výstrahy (před srážkou se zemí). To vedlo ke katastrofě," prohlásila.   Letadlo bylo v pořádku, ale nedostatky shledala zpráva MAK už v přípravě k letu a výcviku posádky. Piloti opominuli i opakovaná varování před špatným počasím a nízkou viditelností na smolenském letišti a při pokusu o přistání prudce klesali, a to i pod úroveň 100 metrů nad zemí, povolenou dispečerem. Podle Anodinové se ale piloti mohli obávat nespokojenosti svého hlavního pasažéra v případě přeletu na záložní letiště, a tak podstoupili "neodůvodněné riziko". Nátlak podle psychologů představovaly návštěvy vysokých činitelů u pilotů, velitele vojenského letectva Andrzeje Blasika a šéfa protokolu Mariusze Kazany. V krvi generála Blasika, který se až do srážky se zemí nacházel v kabině pilotů, byl zjištěn alkohol v množství 0,6 promile. Sami piloti však podle pitvy nepili.   Předchozí verzi ruské zprávy Varšava odmítla akceptovat kvůli opominutí role ruských dispečerů při neštěstí. Podle šéfa technické komise MAK Alexeje Morozova však polské výhrady převážně neměly technický charakter, a tak se do zprávy dostalo asi 20-25 procent polských připomínek. Dispečeři podle ruských pravidel prý v daném případu nemohli přistání zakázat, kapitán se rozhodl sám pokusit se přistát na základě palubních přístrojů.   Závěry zprávy podpořil MAK i promítnutím  filmu , rekonstruujícím let polského Tu-154 od vstupu do ruského vzdušného prostoru.   Varšava si zpočátku pochvalovala ruskou vstřícnost při vyšetřování nehody. Ale původní ruský návrh závěrečné zprávy o příčinách katastrofy, předaný loni v říjnu, polský premiér Donald Tusk odmítl akceptovat a dokumentu vytkl povrchnost, chyby a neopodstatněnost některých závěrů. Zprávu o 210 stránkách vrátili Poláci s výhradami, vyjádřenými na 148 stranách.   Závěrečnou zprávu dnes MAK předal polské straně prostřednictvím velvyslanectví. Na tiskové konferenci nebyli polští představitelé. Polští novináři se dnes marně domáhali zveřejnění rozhovorů, které mezi sebou ruští dispečeři vedli a jejich telefonátů; to je prý v pravomoci ruských vyšetřovatelů.   Ještě v předvečer zveřejnění nové verze zprávy polští činitelé vyjádřili pochyby, zda Moskva stihla v krátkém čase polské výhrady zapracovat. Rozsah vlastní zprávy, která má být zveřejněna, se zřejmě nezměnil, ale připojeny mají být i polské komentáře.   MAK je organizací dvanácti postsovětských států, která za 20 let své existence vyšetřovala více než 500 nehod. Sama Anodinová opakovaně zdůrazňovala nestrannost a objektivnost vyšetřování, k němuž byli v "bezprecedentním" rozsahu připuštěni i polští odborníci. Vyzdvihla svou kompetenci i připomínkou, že jako druhá žena historie byla vyznamenána i Mezinárodní organizací pro civilní letectví ICAO.   msk hej