Němci odmítli zprávu, že zvažují restrukturalizaci řeckého dluhu  Zprávu jsme v prvních čtyřech odstavcích aktualizovali, změnili jsme titulek, upravili a odstranili překonané informace.       Berlín/Atény/Brusel 19. ledna (ČTK) - Německo popřelo zprávu listu Die Zeit, podle které se v Německu zvažuje plán restrukturalizace řeckého dluhu. List s odkazem na nejmenované zdroje napsal, že Řecko by za určitých okolností mohlo využít záruk Evropského fondu finanční stability (EFSF) a odkoupit své vlastní dluhopisy. Takovou úvahu odmítlo jak německé ministerstvo financí, tak příslušné orgány v Aténách.   Zdroje agentury Reuters v Bruselu nicméně uvedly, že činitelé německého ministerstva financí posuzují několik scénářů, jak by situace vypadala, kdyby Řecko z nějakého důvodu bylo nuceno vyhlásit moratorium na splátky státního dluhu, anebo by muselo dluhy restrukturalizovat. Němce prý zajímá hlavně dopad na jejich banky.   Jeden ze zdrojů řekl, že úředníci na německém ministerstvu posuzují také to, jak by restrukturalizace řeckých dluhů ovlivnila stabilitu eurozóny. K žádným závěrům se ale podle něj zatím nedošlo.   "Začali uvažovat o nemyslitelném, posuzují náhradní plán, který by je připravil na restrukturalizaci řeckého dluhu," řekl zdroj blízký německému ministerstvu. "Není to něco, co by chtěli, ale něco, co vnímají. Byli by nepřipraveni na dopady (restrukturalizace) na bilanci jejich vlastních bank. Začali zkoumat, co říká řecká ústava," dodal zdroj.   List Die Zeit se opíral o nejmenované zdroje, žádné podrobnosti k projednávanému plánu však neuvedl a nenaznačil ani, jaké podmínky by Řecko muselo splnit, aby mohlo peníze ze záchranného fondu k uvedenému účelu použít. List ale dodal, že "Německo už v zásadě není proti zvýšení úvěrové kapacity EFSF" v rámci komplexního opatření ke stabilizaci eura.   To by bylo v podstatě v souladu s tím, co už k této problematice řekl ministr financí Wolfgang Schäuble. Kompletní soubor opatření by podle jeho názoru měl řešit limity reálné kapacity záchranného fondu s ohledem na jeho komplexní systém garancí.   Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která nezvládla obsluhovat svůj vlastní dluh a musela požádat o zahraniční finanční pomoc. Tu jí poskytla Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). V rámci pomoci má Řecko možnost do roku 2013 čerpat úvěry až do objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), musí ale průběžně plnit dohodnuté podmínky.   Návrh, aby Řecko raději své dluhy restrukturalizovalo, se objevil už víckrát, země jej ale vždy odmítala. Tento týden ale místopředseda řecké vlády Theodoros Pangalos řekl, že Atény o takové možnosti uvažují. Bylo by to ale formou prodloužení splatnosti závazků, což by podle činitele byla i lepší myšlenka než odpis části dluhů u soukromých věřitelů.   Ministři financí EU nyní jednají o zvýšení kapacity krizového fondu, zatím se ale neshodují ani v tom, zda je vůbec nutné velikost fondu měnit. Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle dnes řekl, že velikost fondu považuje za dostatečnou.   spr mha