Starodávný sci-fi horor Mary Shelleyové fascinuje dodnes      Londýn/Praha 30. ledna (ČTK) - Uhrančivý koktejl gotického románu, dobové sentimentality a soudobých vědeckých teorií namíchala Mary Shelleyová ve svém románu Frankenstein čili moderní Prometheus v pouhých devatenácti letech. A to tak zručně, že postavu šíleného vědce a monstra ze starodávného hororu zná dodnes téměř každý. Román se stal jedním z prvních bestsellerů, napsaných ženou, a čte se dodnes. I když v úterý od úmrtí této anglické spisovatelky uplyne 160 let.   Frankenstein patří mezi klasická díla hororového žánru, inspiroval mnohá filmová i divadelní zpracování. Vypráví příběh mladého vědce Viktora Frankensteina, který stvoří umělého člověka, monstrum ohyzdné podoby s nadlidskou silou. Svou příšeru sestaví z částí mrtvol a oživí ji elektrickým proudem.   Shelleyová tu nakousla téma, kdy lidstvo ztratí své dominantní postavení na Zemi a jeho místo zaujme umělá inteligence, rozpracované později například Karlem Čapkem v románu R. U. R. Poprvé se tu vynořuje otázka, co s výtvorem, který nemá boží posvěcení, co s plodem vědecké pýchy a ješitnosti.   Netvor v této knize je navíc bytostí s bohatým emocionálním životem, schopnou nejenom vzteku, ale i lítosti, dojetí, vytržení z krásy okolního světa. Je i velmi výřečný a schopný racionální a sofistikované argumentace.   Vzorem pro postavu doktora Frankensteina byl skotský přírodovědec John Lind, který opakoval pokusy italského přírodovědce Luigiho Galvaniho. Galvani se pomocí elektřiny snažil vdechnout život do mrtvých částí zvířecího těla - žabích stehýnek, což se v té době jevilo jako narušení nejasné hranice mezi životem a smrtí.   Shellyová se o těchto pokusech dozvěděla od manžela, kterým byl básník Percy Byshe Shelley. Studoval střední školu v Etonu, kde byl John Lind jeho učitelem. Shelley o něm často vyprávěl, a také při návštěvě ve vile básníka lorda Byrona u Ženevského jezera v létě 1816, kde žili s družinou přátel v nonkonformní komunitě, jež se za 150 let stala vzorem pro americké hippies.   Onoho deštivého léta se narodil Frankenstein, inspirovaný právě rozhovory Shelleyho s Byronem, jakož i duchařskými historkami, co si vyprávěli všichni navzájem.   Mladí literáti kolem Mary pokládali její převyprávění staré, údajně německé legendy o Golemovi, jejíž pražská verze je dnes nejznámější, asi jen za další z takzvaných gotických románů, strašidelných příběhů ve středověkých kulisách.   Patrně nepostřehli, že vzniklo epochální dílo, a to především díky zápletce. Místo magických kouzel, vycházejících z vyšší moci, uvedla totiž Mary do děje zázraky vědeckotechnického pokroku. A tak se v družině géniů u Ženevského jezera zrodil zbrusu nový literární druh - sci-fi.   Román později ovlivnil literaturu i popkulturu napříč žánry a inicioval vznik mnoha hororových příběhů a filmů. Po klasice s Borisem Karloffem z roku 1931 byl výrazným počinem divadelně stylizovaný snímek Kennetha Branagha z roku 1994, kde monstrum ztvárnil Robert de Niro.   Tvůrčí zápal Mary Shelleyové měl patrně slušný genetický základ. Narozena v Londýně 30. srpna 1797, byla druhou dcerou feministické učitelky a spisovatelky Mary Wollstonecraftové. A její otec, William Godwin, původně puritánský pastor, později proslul jako bojovný ateista a radikální filozof. Shelley, který ho obdivoval, uprchl s jeho dcerou Mary v jejích šestnácti letech do Evropy před první manželkou, ale také kvůli dluhům a hrozící politické perzekuci. Když ovdověl, vzali se.   Mary, rebelantka po matce, psala již v deseti letech verše. Při psaní později často čerpala ze svých skutečných příhod a z toho, co poznala při styku se společností, v níž se s manželem pohybovali.   Zkázu lidstva morem líčí v románu Poslední člověk z roku 1826. Kromě historického románu Valperga jsou další její díla Lodore a Falkner obranou života a díla Shelleyho. Kromě rozsáhlého žurnalistického díla redigovala manželovy spisy a její komentáře představují cenné historické prameny. Zemřela 1. února 1851 v Londýně.   Jitka Bojanovská rmi