Zástupkyně ombudsmana vyzvala k opravě chátrajících lázní Kyselka      Brno 26. května (ČTK) - Zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová dnes upozornila na stav chátrajících památkově chráněných lázní Kyselka nedaleko Karlových Varů. Vyzvala prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Jiřího Bartošku, aby ze záchrany lázní učinil jedno z festivalových témat. Lázním se už dřív věnoval bývalý ombudsman Otakar Motejl. V roce 2009 uvedl, že památkáři při ochraně cenného areálu zcela selhali a nechali ho zdevastovat.   Zástupkyně ombudsmana Bartošku požádala o to, aby zvážil zařazení dokumentu Petra Lněničky Umírající Mattoniho Lázně Kyselka do festivalového programu. "Krátký, nicméně výstižný dokumentární film zachycuje aktuální stav památkově chráněných budov," uvedla Seitlová v tiskové zprávě. Festival je podle ní správným místem, kde upozornit veřejnost "na nečinnost vlastníků a správních úřadů ve vztahu k památce, která je významným historickým dokladem lázeňské tradice v karlovarském regionu".   Neřešená situace kolem Kyselky trvá léta. V dubnu ministerstvo kultury nabídlo vlastníkům pomoc se záchranou objektů i možnost čerpání státních dotací. Petr Dostál z firmy CTS DUO, která je jedním z majitelů budov, připustil, že pokud by záchranu Kyselky zajistil Karlovarský kraj, byla by společnost ochotna majetek na kraj převést.   Podle Seitlové, která dubnovou schůzku iniciovala, ale setkání nepřineslo kýžený efekt v tom směru, že by "již na základě této schůzky bylo možné očekávat razantní a účinná opatření". Podobně kroky firmy zhodnotil Pavel Ries z Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Podle něj aktivity firmy nenaznačují, že by areál chtěla zachránit, když například pozemky okolo svých budov prodala firmě Karlovarské minerální vody. "I kdyby tak budovy získal kraj, neměl by k nim stejně přístup," upozornil Ries. Podle Dostála byl ale prodej motivován tím, aby CTS DUO získala peníze na nutné zabezpečení objektů.   Stavem lázní Kyselka a postupem úřadů v této věci se Motejl zabýval v roce 2009. Tehdy řekl, že objekty z 19. století jsou "smutným dokladem toho, jak mohou dopadnout památkově chráněné stavby, přidá-li se k nečinnosti vlastníka i nečinnost státu a jeho orgánů".   lce