Jižní Súdán čeká referendum o nezávislosti na severu země  Chartúm 7. ledna (ČTK) - O zachování jednotného státu, nebo odtržení jižního Súdánu od zbytku země budou rozhodovat jihosúdánští voliči v sedmidenním referendu, které začne tuto neděli. Plebiscit je součástí mírové dohody, která před šesti lety ukončila krvavý konflikt mezi arabským severem obývaným muslimy a černošským jihem hlásícím se ke křesťanství a tradičním náboženstvím. Podle analytiků se jih vysloví pro samostatnost. Přestože súdánská vláda vyjádřila ochotu uznat nezávislost regionu, mezi analytiky panují obavy, že referendum rozdmýchá v zemi nové násilí.   Otisknout palec pod obrázek dlaně nebo spojených rukou, které na hlasovacím archu zobrazují nezávislost nebo jednotu, budou až do příští soboty moci téměř čtyři miliony registrovaných voličů. Hlasovat se bude také v osmi dalších zemích včetně Velké Británie a USA. V jižním Súdánu žije necelých deset milionů lidí, jeho hlavním městem je Džuba.   Referendum je výsledkem mírové dohody po občanské válce mezi severem a jihem, kterou zažehly etnické, náboženské a ideologické spory i neshody kolem zásob ropy. Zahynuly v ní nejméně dva miliony lidí. Důležité otázky uspořádání mezi oběma částmi Súdánu včetně vymezení hranic, občanství nebo rozdělení příjmů ropy však zatím nebyly s konečnou platností vyřešeny. Přechodného období do července, kdy by jih mohl formálně vyhlásit nezávislost, tak někteří analytici chápou jako potenciálně nebezpečné období.   Súdánský prezident Umar Bašír se pokusil obavy z možné erupce násilí rozptýlit a při úterní návštěvě jihu nabídl jeho představitelům v případě rozdělení pomocnou ruku. Ještě v prosinci se však nechal slyšet, že pokud se jih vysloví pro nezávislost na Chartúmu, jeho země přijme islámskou ústavu a islám se stane oficiálním náboženstvím. To by mohlo zkomplikovat život statisícům uprchlíků, kteří v době konfliktu na severu našli útočiště.   Optimisticky se k referendu staví Spojené státy. Poradce americké ministryně zahraničí pro africké záležitosti Johnnie Carson ve středu vyjádřil naději, že referendum se uskuteční podle plánu, a slíbil, že USA jižnímu Súdánu jako novému sátu pomohou postavit se na nohy. Diplomaté přitom odmítají spekulace, že Washington vede hlavně zájem o ropu v jižním Súdánu, která byla kvůli ekonomickým sankcím USA z roku 1997 mimo dosah západních ropných společností.   Z jižního Súdánu plynou téměř tři čtvrtiny celkové súdánské produkce ropy, ropovody k přístavům však vedou severním územím. Podle organizace Global Witness citované serverem BBC si zisky z ropy obě části země dělily zhruba půl na půl, pochyby o spravedlivém fungování systému ale na obou stranách zasely nedůvěru.   Nejistota panuje kolem ropného regionu Abyei na hranici mezi severem a jihem, který má o své budoucnosti rozhodnout v samostatném referendu. Nárok na něj si činí Chartúm i Džuba.   Osamostatnění jihu by mohlo dodat odvahu povstalcům v západním regionu Dárfúr. Rozlehlý region by po rozdělení zůstal součástí severu, tamní rebelové však kvůli údajné diskriminaci vedou samostatný konflikt proti jednotkám Bašírovy vlády. Právě kvůli tomuto sporu čelí súdánský prezident před Mezinárodním trestním soudem obvinění z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy.   Průběh voleb bude sledovat 104 pozorovatelů a odborníků Evropské unie a dalších více než sto pozorovatelů z Carterova centra, které založil bývalý americký prezident Jimmy Carter. Bezpečnostní situaci, především jakékoli přesuny obyvatel nebo vypalování vesnic, mají nad oběma částmi země monitorovat komerční satelity v rámci společného projektu OSN, Harvardovy univerzity, společnosti Google a organizace herce George Clooneyho.   „Toto referendum je riskantní záležitost. Pokud ho vůdci jihu a severu pojmou rozumně, pak půjde možná o přátelské rozdělení. Je tu však velké nebezpečí, že by mohlo zásadním způsobem ztroskotat - mohli bychom být svědky obnovené občanské války, což pro Súdán není nic nového,“ řekl serveru CNN Alex Vines z londýnského analytického střediska Chatham House.   kne sva