Poslední rozloučení s Dienstbierem nebylo jen ve smutečním duchu      Praha 14. ledna (ČTK) - Poslední rozloučení s Jiřím Dienstbierem, které se dnes konalo v sídle Senátu, se neneslo pouze v duchu smutečního vzpomínání na jednu z velkých osobností sametové revoluce. Mnozí z řečníků připomínali Dienstbierův nadhled a smysl pro humor.   "Usmál by se nad tím, jak tady sedíme s vážnými obličeji a v tmavých oblecích, a asi by na to našel správný žert," řekl například ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Místopředseda Senátu Petr Pithart pak podotkl, že na jeho poslední sbohem by Dienstbier při své toleranci nejspíš odpověděl: "A kdo ví, možná i nashledanou."   Exprezident Václav Havel označil svého kamaráda Dienstbiera za člověka, který kolem sebe šířil dobrou náladu, což bylo obzvlášť důležité během jejich věznění komunistickým režimem. "Byl velkorysý, nehnidopišil, nehádal se o bezvýznamnostech, měl nadhled a úsměv," poznamenal.   Dienstbier byl podle svého spolupracovníka a přítele Tomáše Práška frajer a gentleman, "který se potí v lomu, ale když se má najíst, vytáhne bílý ubrousek a kápům spadne huba". "Když v lepších operách skončí árie, volá se: Bravo. My to za tebou, Jirko, voláme všichni," dodal Prášek, který promluvil jménem rodiny. Mnohé o Dienstbierovi napovídal i její smuteční věnec, který byl na rozdíl od květinových věnců politických představitelů ozdoben červenými chilli paprikami.   Květinovou výzdobu nakonec musely kvůli jejímu množství odvézt tři dodávkové vozy. Květiny totiž během dopoledne přinášela i řada z pěti stovek lidí, kteří mohli sledovat pietu pouze na televizních obrazovkách. Hlavní sál byl kvůli jeho kapacitě vyhrazen pouze pro zvané.   Na smuteční slavnost bylo pozváno 320 hostů. V závěru zhruba hodinového shromáždění jednoho ze stojících smutečních hostí v zaplněném sále postihla chvilková nevolnost. Vše ale napravila pomoc přivolané lékařky, sklenka vody a chvilka odpočinku.   Dienstbier byl na své poslední cestě ze Senátu provázen vojáky, kteří u jeho rakve drželi čestnou stráž. Vystřídali u ní Dienstbierovy kolegy ze senátorského klubu ČSSD. Po minutě ticha, kterou přehlušila trojice čestných salv za tónů skladby Ave Maria, odnesla rakev šestice vojáků Rytířskou síni, Valdštejnskou chodbou a po Slavnostním schodišti Valdštejnského paláce.   Martin Horák Michal Burian rot