Litva začala zveřejňovat archivní dokumenty KGB  Vilnius/Moskva 11. května (ČTK) - Litevské úřady dnes začaly zveřejňovat dosud utajované dokumenty bývalé sovětské tajné policie KGB. Zhruba 15 milionů archiválií z let 1960-90 má litevské Středisko pro zkoumání genocidy a odporu postupně publikovat na speciálních webových stránkách. Celý proces má trvat řadu let.   Jména osob, které s KGB za sovětské éry spolupracovaly, litevské úřady zveřejňovat nebudou. Dokumenty o zhruba 450 evidovaných osobách už pracovníci ministerstva vnitra analyzovali, ale podle listu Lietuvos žinios nenašli dostatek argumentů, které by vědomou spolupráci velké většiny z nich potvrdily. Většina archivních dokumentů sovětské KGB, která byla v Litvě zákonem prohlášena za zločineckou organizaci, byla po rozpadu SSSR odvezena do Ruska.    Webová stránka  o dokumentech, jež se vztahují jak k činnosti KGB, tak i k fungování jejích předchůdkyň NKVD, NKGB a MGB, už v pobaltských státech existuje od roku 2006. Počet dokumentů je ale zatím velmi omezený a týká se většinou struktury tajné organizace a jejího vývoje.   Krok litevských úřadů je v postsovětském prostoru zatím výjimkou. Většina archiválií vztahujících se k bývalé KGB je uchovávána v depozitářích ruských ministerstev vnitra a obrany a v archivech nynější ruské tajné policie FSB. V centrální archivní instituci, moskevském Státním archivu, je podle zástupkyně jeho ředitele Larisy Rogovové jen asi 200.000 těchto dokumentů. V ministerských archivech a depozitářích kontrarozvědky jich jsou podle jejího odhadu desítky milionů.   Většina ruských archivářů i historiků je podle moskevských médií přesvědčena, že čas k odtajnění těchto dokumentů ještě zdaleka nenastal. Podle historika Jurije Curganova by zveřejnění dosud utajovaných listin poškodilo ruské národní zájmy, ale způsobilo by navíc i chaos v archivech. Ty totiž nemají prostředky ani prostory pro to, aby umožnily širší veřejnosti přístup k tak obrovskému objemu spisů.   Ruští archiváři odhadují, že vzhledem k obrovskému aparátu bývalé KGB a dlouhé době jejího působení přesahuje množství jejích archivních písemností troj až čtyřnásobně počet veškerých "civilních" dokumentů, jimiž dnes ruské archivy disponují. Zvládnout takový objem je podle odborníků v dnešních podmínkách nemožné.   Podle Curganova je v poslední době stále patrnější tendence zahlazovat údaje o nepříliš lichotivých etapách ruských a sovětských dějin. "Všechno, co neodpovídá posvátnému ideálu, se zakrývá," řekl britské stanici BBC ruský vědec. "Ať je to zavrženíhodné chování partyzánů, bombardování německých nemocnic a nemocničních vlaků Rudou armádou nebo loupežné útoky sovětských vojáků."   Podle odhadů ruské nevládní organizace Memorial je razítkem "tajné" označena velká většina listin v archivech KGB. "Situace, kterou mělo Rusko vyřešit počátkem 90. let, se nezlepšuje - naopak je rok od roku horší," tvrdí vědecký spolupracovník Memorialu Nikita Petrov. Utajovány podle něj zůstávají i velmi staré, historické dokumenty včetně písemností z dob zakladatele sovětské tajné policie Felixe Dzeržinského.   Podle platných ruských zákonů mohou státní dokumenty podléhat utajení po dobu 30 let. Ve "výjimečných případech" lze ale toto období prodloužit s ohledem na státní zájem.   jas pz