Obama podpořil Palestince, arabskou revoluci, kritizoval násilí      Washington 19. května (ČTK) - Americký prezident Barack Obama dnes nečekaně podpořil vznik budoucího státu Palestina v hranicích z roku 1967, tedy včetně území anektovaných Izraelem. Kritizoval ale palestinskou snahu svůj stát vyhlásit jednostranně. Šéf Bílého domu rovněž podpořil demokratické změny v arabské světě a ostře odmítl násilné potlačování protivládních protestů v některých tamních zemích, přičemž poprvé kritizoval Bahrajn, jenž je spojencem Washingtonu.   Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí ocenil Obamovu mírovou výzvu, ale odmítl stažení Izraelců z palestinských území. Izraelská vládní komise mezitím schválila výstavbu 1520 nových bytů ve dvou židovských čtvrtích v arabské východní části Jeruzaléma. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na projev amerického prezidenta Baracka Obamy svolal mimořádnou schůzku palestinského vedení.   Obama vyslovil názor, že existence dvou států, tedy palestinského vedle toho izraelského, je jedinou možností pro mír na Blízkém východě. Trvalá izraelská okupace palestinských území je prý neudržitelná. Hranice z roku 1967 označil za základ pro potřebnou budoucí výměnu území. Zdůraznil, že řešení blízkovýchodního konfliktu je podmíněno pevnými bezpečnostními zárukami pro Izrael.   Palestinské snahy prosadit uznání samostatného státu v Organizaci spojených národů Obama odmítl. Prezident varoval, že by to mohlo vést k izolaci Izraele.   Podle Obamy budou také Spojené státy podporovat reformy v arabském světě a přechod tamějších zemí k demokracii. Začnou v Egyptě a Tunisku, které již první kroky na cestě k demokracii učinily. Egyptu například USA odpustí dluh ve výši jedné miliardy dolarů, další miliardu mu půjčí anebo se za ni zaručí. V obou zemích také USA chtějí podporovat rozvoj soukromého podnikání a občanskou společnost. Inspirovaly se přitom přechodem střední a východní Evropy k demokracii po pádu komunismu.   Obama také připomněl usmrcení předáka teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina, kterého označil za masového vraha, nikoli mučedníka. Zdůraznil, že po deseti letech napětí mezi USA a muslimským světem chce obrátit stránku historie směrem k lepším vzájemným vztahům.   Zároveň ale varoval některé země před tím, aby takzvané arabské jaro násilně potlačovaly. Bahrajnská vláda tak musí přestat s krutými zásahy proti demonstrantům a zahájit dialog s opozicí. Syrský prezident Bašár Asad stojí před jasnou volbou - může vést přechod své země k demokracii, anebo odejít. V případě Libye prohlásil, že režim Muammara Kaddáfího neovládá zemi a opozice je stále silnější.   Obama tak dnes navázal na svůj káhirský projev k muslimskému světu z června 2009, kdy také zdůrazňoval, že USA a islámské státy nejsou ve válce a že za napětí mohou extremisté. Nyní vystoupil i v souvislosti s bin Ládinovou likvidací.   rv šeb