Na hřebeni Krušných hor skončila obnova prvního rašeliniště      Cínovec (Teplicko) 11. května (ČTK) - Na hřebeni Krušných hor skončila obnova prvního ze tří rašelinišť. Díky 150 dřevěným přehrážkám se v něm má udržet stabilní hladina spodní vody, která umožňuje opětovný vznik rašeliny v místě, kde kvůli nešetrným zásahům a odvodnění vymizela. Během příštího roku čeká obnova další dvě rašeliniště v okolí Cínovce a vznikne i nová naučná stezka. Při představení projektu to dnes řekl ředitel Institutu aplikované ekologie Daphne ČR Jan Dušek.   "Přehrážky nejdříve zachytí několik přívalových srážek a následně začne mech rašeliník vytlačovat nežádoucí rostliny. Teprve poté začne pomalu narůstat vrstva rašeliny. Na jeden její milimetr si je třeba počkat přibližně jeden rok," vysvětil Dušek princip, kterým se obnovuje rašeliniště na více než 20 hektarech.   K nejvzácnějších obyvatelům rašelinišť patří tetřívek obecný, kvůli kterému je oblast zvlášť chráněná. Rašeliniště hostí také specifické druhy rostlin, jako je rosnatka okrouhlolistá nebo klikva bahenní.   Přehrážky mají za úkol zadržovat vodu v rašeliništích a zabraňovat jejich vysychání. Zároveň odvádějí nadbytečnou vodu při přívalových deštích, ale nedopustí odplavování pevných částí. První z nich se podle ekologů osvědčily už při loňských červencových přívalových deštích. Vybudování jedné z nich stojí od 10.000 do 12.000 korun. Některé měří jen 20 centimetrů, jiné skoro dva metry.   Odtok vody z ploch opatřených přehrážkami se podle ekologů zvýšil jen nepatrně, voda protékající přehrážkami byla téměř čistá. V 70. a 80. letech se v místech rašelinišť stavěla odvodňovací koryta, která se po deštích naplnila vodou rychle odtékající do údolí. Měla zmírnit dopady kyselých dešťů na rašeliniště, ale zároveň je odvodňovala.   Nová čtrnáctikilometrová naučná stezka v budoucnu spojí všechna tři obnovená rašeliniště, Cínovecký hřbet, Velké tetřeví rašeliniště a rašeliniště U jezera. Turisté se na osmi informačních panelech dočtou o postupné obnově rašelinišť, ale také geologii, fauně a flóře Cínovecka.   Na revitalizaci rašelinišť v Krušných horách spolupracuje Ústecký kraj, Institut aplikované ekologie Daphne ČR, společnost NET4GAS a ministerstvo životního prostředí od roku 2009. Krušnohorská rašeliniště patří od května 2008 mezi mokřady mezinárodního významu. Stala se 12. lokalitou v Česku, která byla zařazena do této kategorie. Jednotlivá území, jež rašeliniště tvoří, mají rozlohu více než 112 kilometrů čtverečních. Součástí komplexu jsou podlokality Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje, Cínovec a Přední Cínovec.   Vanda Králová snm