Od smrti obrozence Václava Hanky uplyne 150 let  Praha 11. ledna (ČTK) - Václav Hanka, od jehož smrti uplyne ve středu 150 let, byl obrozenecký literát a reformátor češtiny. Do dějin ale tento filolog a básník vešel především jako hlavní aktér sporu o rukopisy.   Jméno rodáka z Hořiněvsi na Královéhradecku (narozen 10. června 1791) je spojeno zejména s podvrhem takzvaného rukopisu Královédvorského. Tuto údajně vzácnou literární památku, která prokazovala starobylost české kultury, nalezl Hanka v září 1817. Brzy poté byla objevena další významná listina - rukopis Zelenohorský.   Kolem pravosti rukopisů se brzy rozhořely spory. Obě díla byla později označena za padělky a jejich autorství bylo připsáno Hankovi a jeho příteli, spisovateli Josefovi Lindovi. Spor o rukopisy nebyl dodnes zcela ukončen.   Václav Hanka patřil mezi oblíbené autory první poloviny devatenáctého století. Zasloužil se o rozvoj českého jazyka, když přes odpor Františka Palackého prosadil například reformu českého pravopisu (psaní v místo w, ou místo au), která se používá dodnes.   Jeho jméno je vyryto spolu s dalšími jedenasedmdesáti jmény české historie pod okny Národního muzea v Praze. Pochován je na vyšehradském hřbitově.   fjf sat