Nemocnice na Vysočině nebude nutné kvůli odchodům lékařů zavřít      Jihlava 5. ledna (ČTK) - Nemocnice na Vysočině nebude nutné kvůli odchodům lékařů zavřít. Jako jediná by však po 1. březnu mohla komplexně fungovat jen nemocnice v Pelhřimově. Odchody z nemocnic v kraji podložilo výpovědí 56 procent lékařů. Nejvíc výpovědí podali anesteziologové, chirurgové, internisté a gynekologové. Největší počet výpovědí je v Jihlavě. Po jednání s řediteli nemocnic to dnes novinářům řekl hejtman Jiří Běhounek (ČSSD).   "V pelhřimovské nemocnici je stav výpovědí takový, že činnost anesteziologicko-resuscitačního oddělení a jednotek intenzivní péče na chirurgii a interně by v dané situaci byla jako v jediné nemocnici v kraji zajištěna," řekl Běhounek. Jednou z možností budoucího krizového plánu je podle něj to, že by nemocnice zajišťovala služby těchto oddělení do míry svých kapacit pro celý kraj. V ostatních nemocnicích podal výpověď takový počet anesteziologů, že by činnost oddělení akutní péče v plném rozsahu nemohla být zajištěna.   Ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev nečeká, že lékaři výpovědi stáhnou. "Provoz bude nutné upravit tak, abychom i s minimem lékařů zajistili alespoň základní neodkladnou péči," uvedl Velev. Běhounek vyloučil to, že někteří lékaři na Vysočině své výpovědi stahují. "Další alternativy zatím nemáme připraveny, stále čekáme, že ministerstvo zdravotnictví dojde k návrhu nějakého řešení. Lékaři čekají konkrétní návrhy reformy, zatím slyšeli jen prázdné sliby," řekl hejtman.   Další schůzka vedení kraje s řediteli nemocnic se uskuteční 17. ledna. Do té doby se podle Běhounka sejde i Asociace krajů ČR s ministrem zdravotnictví. "Pak budeme schopni říct konkrétně, která oddělení v jednotlivých nemocnicích dokážeme udržet. Žádnou nemocnici nebude nutné uzavřít, všechny budou schopné udržet některé provozy a poskytovat ambulantní péči," dodal Běhounek.   Pokud by i přes vzájemnou výpomoc nemocnic nebylo možné zajistit akutní péči v potřebné míře, obrátí se kraj podle Běhounka se žádostí o pomoc na fakultní nemocnice nebo ministerstvo zdravotnictví. "Veřejnost se bude moci obrátit i na praktické a ambulantní lékaře, které však kraj nijak neřídí," dodal hejtman.   Loni kraj Vysočina dotoval provozy pěti krajských nemocnic 213 miliony korun. V roce 2009 kraj přidal neplánovaně na paty zaměstnanců ve svých zdravotnických zařízeních 32 milionů korun. To podle Běhounka vyvrací tvrzení ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), že kraje se na platech v nemocnicích nepodílejí.   Hejtmani by se s ministrem zdravotnictví měli sejít už příští týden v Brně. "Očekávám, že nás pan ministr bude informovat o zásadních a smysluplných řešeních, která podporuje a stojí za nimi i vláda," uvedl Běhounek. O řešení problémů se zajištěním zdravotní péče v regionu bude hejtman Vysočiny hovořit v nejbližších dnech i se členy Bezpečnostní rady kraje.     Počty výpovědí v nemocnicích na Vysočině     nemocnice  počet lékařských úvazků  počet výpovědí v úvazcích  procenta     Jihlava  159  109  68%     Havlíčkův Brod  130  66  51%     Pelhřimov  92  33  35%     Třebíč  15  69  55%     Nové Město n.M.  130  80  62%     kraj Vysočina  636  357  56%     zdroj: kraj Vysočina   bjr snm