Drahomíra Vihanová převzala medaili AMU a představila DVD      Praha 1. června (ČTK) - Zlatou medaili Akademie múzických umění (AMU) předal dnes večer rektor Ivo Mathé přední české dokumentaristce Drahomíře Vihanové za významný přínos české filmové kultuře a pedagogickému působení na Filmové a televizní fakultě. Stalo se tak v pražském kině Ponrepo Národního filmového archivu na křtu DVD s výběrem jejích filmů.   "Je to jako na katafalk," komentovala režisérka záplavku květů a otázala se, zda ta medaile nepřišla "na odchodnou".   Zlatá medaile AMU je nejvyšším oceněním, které rektor uděluje významným českým i mezinárodním odborníkům a umělcům, kteří na této škole působili jako pedagogové. K jejím dosavadním držitelům patří například dokumentarista Jan Špáta, scenárista, herec a režisér Jean-Claude Carriere, režiséři Ivan Passer, Jan Švankmajer a Věra Chytilová i spisovatel, dramatik a inspirátor divadla 60. let Ivan Vyskočil.   "Jsem ráda, že se moje filmy objevily na DVD, i když si myslím, že si je moc lidí nekoupí. Alespoň něco však o mně zůstane," řekla Vihanová předtím, než si přítomní na projekci připomněli dva její tituly - absolventský snímek Fuga na černých klávesách z roku 1963 a devatenáct let starý dokument o sudetském Němci Denně předstupuji před tvou tvář. Je variací na otázku dějin, které krutě zasáhly do života obyčejných lidí. Podle svých slov se Vihanová naučila být pokorná k tomu, co má před kamerou, a že je na světě.   Výběrová řada sedmi filmů Drahomíry Vihanové na třech nosičích DVD pokrývá široké spektrum režisérčiny tvorby; od absolventského filmu Fuga na černých klávesách po zatím poslední snímek Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba, jenž řeší problematiku viny a trestu a soužití "bílé" většiny s romským etnikem. Ediční projekt studentů FAMU Davida Havase a Dominika Krutského podpořil fond pro podporu a rozvoj kinematografie. Na vydání se podílela společnost Cineart Viktora Schwarcze, asociace Film a sociologie, postprodukční studio Flamesite, Krátký film, Národní filmový archiv a FAMU.   Při své pedagogické tvorbě dělá režisérka velký rozdíl mezi generací, kterou na fakultě učila v 90. letech, a tou současnou. "Ti první byli ochotni naslouchat, provokovali k debatě, diskusím, polemice a nestarali se o vedlejší výdělky. Zatímco ti po roce 2000 jsou úplně jiní, jejich myšlení a způsob filmové řeči je jiný," řekla Vihanová ČTK. I ti noví se podle ní uplatňují, ale jejich přístup k vlastí tvorbě je podstatně jiný.   Drahomíra Vihanová oslavila loni osmdesátiny. Pochází z Moravského Krumlova, před odchodem do Prahy vystudovala v Brně hudební vědu, estetiku a konzervatoř. Za normalizace se pustila do "náhradní" filmařiny, dokumentaristiky. Přes dlouholetý zákaz činnosti (následoval po natočení hraného debutu Zabitá neděle z roku 1969, který byl pro svou "beznadějnost" zakázán a na 20 let skončil v trezoru), se stala váženou představitelkou dokumentární tvorby. Filmařka zběhla k filmu od hudby. Vystudovala FAMU a pracovala po boku Jana Špáty a Františka Vláčila, působila jako pomocná režisérka Otakara Vávry.   Jiří Borovička spm jnd