Spindletopský vrt odstartoval ropný boom a přepsal dějiny Texasu      Beaumont/Praha 9. ledna (ČTK) - Největším producentem ropy na světě se v první čtvrtině 20. století staly Spojené státy, jež tak sesadily z této pozice Rusko. Jejich ropný boom odstartoval 10. ledna 1901 takzvaný spindletopský vrt u města Beaumont, díky němuž bylo objeveno první velké naleziště ropy v Texasu. Tato událost, která týž rok dala vzniknout i dvěma slavným ropným společnostem Gulf Oil a Texaco, přilákala tisíce prospektorů do státu Texas, který se stal díky největším ložiskům ropy v USA druhým nejbohatším státem země.   První ropa se ve Spojených státech začala těžit v roce 1859 u města Titusville v Pensylvánii. I v Texasu byla během 19. století objevena menší ropná ložiska, ale až rok 1901 znamenal převrat v dějinách tohoto amerického, do té doby zemědělského státu (a nejen jeho). Již dlouho předtím se spekulovalo o možnosti přítomnosti "černého zlata" pod spindletopským kopcem.   V roce 1892 založilo pár nadšenců společnost, která provedla v oblasti několik neúspěšných vrtů a záhy se proto dostala do finančních problémů. Jeden z jejích společníků Pattillo Higgins firmu opustil a spojil se s kapitánem Anthonym Lucasem, předním americkým odborníkem v oboru. Teprve v roce 1901 se jim podařil úspěšný vrt, z něhož z hloubky 350 metrů 10. ledna vytryskl třicetimetrový gejzír ropy. Devět dní trvalo, než se ho podařilo zkrotit a čerpat z něj rekordních 100.000 barelů denně.   Tato událost rázem změnila život nejen tehdy desetitisícového Beaumontu, ale i celého Texasu. Do září 1901 se v oblasti podařilo najít dalších šest pramenů a do města se začaly hrnout prospektoři, investoři, obchodníci i spekulanti. Následující rok již v Beaumontu a okolí podnikalo přes 500 texaských společností. V roce 1927 dosáhla roční produkce ropy ze spindletopského ložiska rekordních 21 milionů barelů.   Nález ropy u Beaumontu nezvratně změnil i dějiny Texasu, jenž byl na přelomu 19. a 20. století zemědělským státem s jen menšími městy. Po objevení dalších ložisek ropy na jeho území se z tohoto největšího státu USA stala průmyslová velmoc. Z ropného boomu profitovalo zejména přístavní město Houston, jehož počet obyvatel se jen v letech 1900 až 1930 zvýšil zhruba sedmkrát na téměř 300.000. Poptávka po ropě v té době značně stoupala zejména díky rozvoji automobilového průmyslu a vzrůstajícímu využití ropných derivátů jako pohonu v továrnách.   V současné době činí celkové zásoby ropy v USA zhruba 22,3 miliardy barelů, z toho 76 procent se nachází v pěti oblastech - v Texasu (5,5 miliardy), amerických pobřežních vodách Mexického zálivu (čtyři miliardy), na Aljašce (3,57), v Kalifornii (2,83) a Severní Dakotě (1,06). Ve světovém měřítku nejsou USA co se týče ropných zásob ani v první desítce, ale v tabulce světové produkce ropy (asi 7,5 milionu barelů za den) zaujímají třetí místo po Saúdské Arábii (9,7 milionu) a Rusku (9,9 milionu).   V ověřených zásobách ropy je na světovém žebříčku první Saúdská Arábie, kde se podle údajů z loňského července nachází zhruba 264 miliard barelů ropy (téměř pětina světových zásob). Druhá je Kanada (asi 178 miliard), následovaná Íránem (150 miliard) a Irákem (143 miliard). Do první desítky zemí s největšími ropnými zásobami by se mohla brzy dostat i Brazílie, kde bylo v posledních letech objeveno několik velkých ložisek.   Nejstarší doložené záznamy o těžbě ropy pocházejí z 10. století a týkají se nalezišť kolem dnešní ázerbájdžánské metropole Baku. Zejména díky této oblasti se ropnou velmocí stalo během 19. století císařské Rusko, jež před začátkem století následujícího ovládalo polovinu světové produkce této suroviny. Během první čtvrtiny 20. století předstihly Rusko v produkci ropy USA a po druhé světové válce se pozornost upřela na Blízký východ, který dnes produkuje téměř 40 procent ropy a čítá dvě třetiny světových ověřených zásob této suroviny.   Šárka Nobilisová rmi