Podle Fischera se předkrizová úroveň růstu jen tak nevrátí  Londýn 2. června (zpravodaj ČTK) - Střední Evropa zažívá po krizi velmi křehké oživení, které závisí na vývoji v západní Evropě, a růst se jen tak nevrátí k předkrizové úrovni. V Londýně to dnes prohlásil český expremiér Jan Fischer, podle něhož jsou hlavními dlouhodobými problémy Evropské unie energetika a migrace. Ve svém vystoupení na sympoziu o střední Evropě, který uspořádala škola slovanských studií na londýnské University College London (UCL), Fischer také prohlásil, že je k přijetí eura vlažný, i když není proti.   V části debaty věnované finanční a ekonomické krizi řekl, že byla globální, ale měla různé lokální dopady. Země jako ČR a Slovensko neměly žádné problémy s bankami jako západoevropské státy, a v Polsku recese vůbec nenastala, jen zpomalení, řekl.   "Ale jde o velmi křehké oživení, které ve střední Evropě závisí na vývoji v západní Evropě. Představy o předkrizových mírách růstu jsou v oblasti snů," uvedl Fischer, který je od loňska v Londýně viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD).   Podle něj debata o euru v České republice neskončila. "Nyní to nepřipadá v úvahu, protože naplnění maastrichtských kritérií je na hony vzdáleno," uvedl Fischer v souvislosti s podmínkami nutnými pro přijetí eura. Připomněl také "pochmurné zkušenosti" zemí eurozóny z poslední doby.   Podle něj je zavedení eura nakonec především politickým rozhodnutí. Dodal, že Slovensko a Slovinsko s eurem fungují dobře, zatímco na jihu Evropy je situace odlišná. "Jsem vůči euru vlažný, ale nezdráhám se," řekl.   Za hlavní problémy, kterým Evropská unie dlouhodobě čelí, označil energetiku a migraci spojenou s problémem stárnutí populace. Otázka energetiky se oživila nyní debatou o jaderné energetice po havárii japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě. Nejde jen o obnovitelné zdroje energie, ale i o geopolitickou diverzifikaci - například středoevropské země jsou zcela závislé na dodávkách ropy a plynu a jsou velmi zranitelné, řekl Fischer.   Zatímco nyní je ve střední a východní Evropě podle něj 12 až 16 procent lidí nad 60 let, v roce 2020 jich bude 15 procent a v roce 2050 třetina. Bude to znamenat dramatické změny ve společnosti a jednotlivé země budou muset spoléhat při doplňování pracovních sil na přistěhovalce, řekl Fischer. Připomněl, že už nyní jsou v západní Evropě populární protiimigrantské strany a v některých středoevropských zemích jsou problémy s přístupem k romské menšině.   UCL patří k nejvýznamnějším univerzitám v Británii. Dnešní sympozium zorganizované se zastupitelskými úřady středoevropských zemí nazvané Po staré a nové Evropě má být prvním z akcí zaměřených na přehodnocení pohledu na tento region.   ml hej