Nová kniha přináší osudy stovky nejvýznamnějších vědců z exilu  Praha 3. května (ČTK) - Osudy desítek nejvýznamnějších emigrantů z někdejší Československé akademie věd (ČSAV), kteří opustili republiku během komunistického režimu, zachycuje dílo Sto českých vědců v exilu. Publikaci encyklopedického charakteru s rozsáhlou, téměř dvousetstránkovou studií Antonína Kostlána vydalo nakladatelství Academia.   Matematiky, fyziky, astronomy, chemiky a společenské a humanitní vědce zahrnuté do knihy považují editoři za přední reprezentanty české a zároveň světové vědy. Jde vesměs o pracovníky ČSAV, která existovala v letech 1952 až 1992. Tito lidé v době komunistického režimu odešli do exilu a pokračovali ve své práci na významných zahraničních pracovištích, kde dosáhli mimořádných úspěchů. Po listopadu 1989 se mnozí z nich vraceli do vlasti pomáhat českým vysokým školám a vědeckým pracovištím vymanit se z izolace.   "Mnoho exulantů pomohlo českým kolegům při získávání stipendií na zahraniční pobyty, jiní zase posílali přístroje do našich laboratoří," napsal v úvodu předseda Učené společnosti a někdejší šéf Akademie věd Václav Pačes. Není podle něj pochyb o tom, že několik vln emigrace ve 20. století velmi poškodilo českou vzdělanost. Zejména emigranti po okupaci Československa v roce 1968 byli převážně významní technici, vědci a umělci, uvedl.   Jedním z emigrantů byl například astronom Luboš Kohoutek (1935), který vypracoval původní metodu určování vzdáleností planetárních mlhovin a přispěl k objevu, že jejich jádra jsou velmi často těsnými dvojhvězdami. Objevil také 75 planetek a pět komet. K dalším osobnostem paří muzikolog Vladimír Karbusický, chemik Jaroslav Koutecký, literární historik Antonín Měsťan, astrofyzik Miroslav Plavec, historik Vilém Prečan, filozof Ivan Sviták či literární historik a teoretik Emil Volek.     Medailonky vědců připravovaly desítky předních odborníků z různých vědeckých institucí. Knihu doplňují fotografie, mnohé dosud nepublikované, faksimile dokumentů a grafy.     vh pba