František Ferda byl knězem, vězňem a především léčitelem  Praha 6. července (ČTK) - Páter František Ferda pomohl od zdravotních problémů desítkám tisíc lidí z Československa i zahraničí. Tento katolický kněz a léčitel dokázal diagnostikovat nemoc bez složitých lékařských přístrojů a pacient nemusel být ani fyzicky přítomen. Měl totiž dar výjimečné jasnozřivosti. Od smrti této léčitelské legendy uplyne v pátek 20 let.   Diagnózu určoval podle očí, fotografie, či dokonce jen pouhým soustředěním na základě svých dílčích jasnovideckých schopností. "Mám pocit, jako bych ze sebe vyslal paprsek zelené barvy, který se rychle klikatě pohybuje, a pak se naráz zastaví. Tak dojde k mému spojení s tím člověkem," popsal kdysi svoji vlastní diagnostickou metodu. Kromě toho dokázal naprosto přesně stanovovat hodnoty biochemických vyšetření, jak potvrdily vědecké pokusy.   V současnosti jsou stále populární páterovy rady týkající se zdravé výživy, které kolovaly mezi lidmi v nesčetných opisech a později vyšly knižně. Ferda v nich klade důraz na pestrou stravu, čerstvé potraviny a blahodárnost převahy rostlinné složky nad živočišnou v našem jídelníčku. Ten by podle něj měl vycházet z tradičních pokrmů našich předků a hlavně by měl být vyvážený, zejména v příjmu kyselých a zásadotvorných potravin. Přitom je ale třeba mít na paměti, jak vždy připomínal tento slavný léčitel, že stravovací režim je individuální věc.   Rozsáhlý arzenál přírodních prostředků a bylin pátera Ferdy obsahoval mnoho účinných postupů české lidové medicíny - například slavné křenové placky, strouhané brambory, tvarohové zábaly nebo česnekové kúry. Podle pátera vše, co uškodilo zevnitř, by se mělo "vytáhnout" zvenčí. Jeho pokyny se často zaměřovaly na vyčištění trávicího traktu a úpravu funkce jater.   Léčebné metody, které šil pacientovi Ferda takříkajíc na míru, se skládaly z koupelí, zábalů i pitné kúry z bylin. Léčení bylo poměrně složité a vyžadovalo trpělivost, kdo ale vše přesně dodržoval, dočkal se většinou pomoci a úlevy. Někdy k uzdravení úplně stačilo, aby dotčený odstranil vnější zdroj svých problémů, který páter na dálku zřetelně rozpoznal. Příčinou problémů tak někdy byly i škodliviny z netěsnících kamen nebo plyn unikající z hořáku.     František Ferda se narodil 31. března 1915 na statku v Dražkovicích u Spáleného Poříčí. Jeho otec tu pracoval jako šafář. Od dětství jej zajímala příroda a byl aktivním hudebníkem. Výborně hrál na trubku i další nástroje, k nimž patřila i například havajská kytara. V Poříčí dokonce založil kvartet, se kterým tam i vystupoval. Po studiích na arcibiskupském gymnáziu v Praze a bohoslovecké fakultě v Praze-Bubenči byl vysvěcen na kněze. Za války působil jako kaplan v Mýtě a Petrovicích u Sedlčan.   V únoru 1951 byl zatčen na farnosti v Nechvalicích a uvězněn. Vystřídal vězeňské cely v Ostravě, Opavě, Mírově, Jáchymově, Leopoldově, Valdicích i na Borech. Po propuštění na amnestii v květnu 1960 pracoval osm let jako bednář v plzeňských pivovarech. Koulel tu sudy a vařil smolu, dělal i vodohospodáře. Kněžské povolání vykonávat nesměl. Studoval přírodní medicínu a začali za ním chodit první pacienti. V roce 1968 získal státní souhlas a nastoupil jako duchovní do domova důchodců v Újezdci u Klatov. Po dalších osmi letech ho úřady odeslaly do penze a znovu ztratil státní souhlas.   V roce 1976 se usadil v Sušici, kde koupil domek a začal se naplno věnovat pomoci lidem. I když prováděl až třicet diagnóz denně, termíny měl několik měsíců předem beznadějně zaplněné. Mezi jinými za ním přijeli zpěváci Karel Gott, Waldemar Matuška či Michal Tučný. Návštěvu u pátera Ferdy popsal v knize Život bez smokingu také spisovatel Bohumil Hrabal.   Smrt dostihla tohoto vlídného muže s osobitým humorem 8. července 1991 v šestasedmdesáti letech v sušické nemocnici, kde se léčil s nádorem plic.   Jana Fajfrová ped