Internetová Wikipedia získala za deset let slušné renomé      Washington/Praha 12. ledna (ČTK) - Poměrně nenápadně se před deseti lety zrodil projekt, který spoluurčuje podobu současného internetu a který denně používají miliony lidí. Internetová encyklopedie Wikipedia, která byla spuštěna 15. ledna 2001, totiž původně měla jen podporovat jiný projekt nazvaný Nupedia. Tedy tradičněji pojatou encyklopedii, tvořenou profesionály a přístupnou zdarma na internetu. Nakonec se ale ukázalo, že na nadšencích založená Wikipedia má větší potenciál.   Wikipedii - název získala od havajského výrazu "wiki", který znamená rychlý - totiž nevytváří placený redakční tým, články a jejich úpravy jsou dílem uživatelské komunity a každý, kdo si nějaké heslo přečte, je může upravit či vytvořit nový záznam. To ale přináší i některé nevýhody, není například problém záznam upravit či zfalšovat (krátká historie Wikipedie už zná několik slavných případů falešných hesel), na druhou stranu ale právě aktivní komunita dobrovolných tvůrců a editorů zaručuje, že podobné zásahy budou včas objeveny a napraveny.   Wikipedisté, jak se přispěvatelům říká, sice vesměs nejsou profesionálními redaktory, zachovávají ale několik základních pravidel. Na "wiki" se podobně jako u tradičních vědeckých prací dbá na uvádění pramenů, dodržování autorského práva a v neposlední řadě také na pravopis. Dobrovolnická komunita kolem Wikipedie tak během pouhých deset let vytvořila dílo, které s úspěchem konkuruje tradičním encyklopediím, zejména co se rychlosti a přístupnosti veřejnosti týče.   Špatně nevychází Wikipedia ani ve srovnání s projekty jako je Encyklopaedie Britannica nebo německý Brockhaus. V nejrůznějších testech se totiž ukázalo, že v přesnosti jednotlivých hesel v průměru nezaostává za svými předchůdci. Wikipedii už berou v úvahu i akademici, citována je v některých vědeckých článcích. Naopak zástupci tradičních encyklopedií poukazují na to, že za hodnověrnost Wikipedie nikdo neručí a lze ji snadno falšovat, řada hesel je také příliš stručná nebo naopak nepřehledná.   Velkou výhodou Wikipedie je její interaktivita - jednotlivá hesla obsahují v textu odkazy na další články a je tak velmi jednoduché získat o zkoumaném problému široký přehled. Devizou Wikipedie je i její mnohojazyčnost, ačkoli v milionech hesel se pohybují vedle anglické verze jen francouzská a německá. Některá hesla totiž mohou být kupříkladu v anglické verzi jen velmi stručná, ale po kliknutí na některou další jazykovou verzi se ukáže mnohem podrobnější článek.   Encyklopedie, která dnes obsahuje na 17 milionů hesel ve více než 250 jazycích, nadále zůstává neziskovým a zdarma přístupným projektem, a na tom by se nemělo nic změnit ani v budoucnu. "Dostáváme peníze ze sponzorských darů. Jedná se zejména o malé dary soukromých osob, v průměru 35 dolarů. Je to dost peněz na to, aby Wikipedie mohla fungovat," říká k financování zakladatel encyklopedie Jimmy Wales. Dříve se na darech ročně sešlo osm až deset milionů dolarů, letos to bylo rekordních 16 milionů.   Nevyčíslitelný ale zůstává příspěvek dobrovolnické práce, jak autorů hesel, tak prvních editorů nebo dalších upravovatelů. Aktivita komunity kolem Wikipedie ale v poslední době poněkud uvadá, alespoň podle hojně citované práce španělského vědce Felipeho Ortegy. Od konce roku 2007 se totiž podle Ortegy obrátila křivka a každý měsíc tak končí více registrovaných přispěvatelů, než se jich k Wikipedii nově připojí. Jen za první čtvrtletí roku 2009 opustilo projekt skoro 50.000 editorů.   Toto číslo se sice týká jen anglické verze, která obsahuje nejvíce článků (3,5 milionu), u ostatních z nejobsáhlejších mutací je ale tendence podobná. Ortega navíc upozorňuje na to, že velká část wikipedistů je nejaktivnější v několika týdnech až měsících po registraci a pak jejich nadšení upadá. Na druhou stranu ale Wikipedia dospěla během deseti let do stadia, kdy už obsahuje velkou část lidského poznání a tempo přibývání nových hesel již logicky není tak vysoké.   Pavel Lukáš rmi