Medveděv přijal pozvání Karzáího do Afghánistánu      Moskva 21. ledna (ČTK) - Ruský prezident Dmitrij Medveděv přijal pozvání svého afghánského protějšku Hamida Karzáího do Afghánistánu. Šéf Kremlu tak navštíví Kábul vůbec poprvé od roku 1989, kdy sovětská vojska pod tlakem afghánských povstalců zemi opustila. Karzáí přijel do Moskvy dojednat účast Ruska při rekonstrukci afghánského hospodářství, k hlavním tématům jednání patřil i terorismus a drogy.   Prezidenti obou zemí podepsali společné prohlášení, v němž se Rusko zavázalo, že bude podporovat politickou stabilizaci a hospodářský rozvoj Afghánistánu. Odkázalo přitom na "historicky přátelský charakter rusko-afghánských vztahů". Ze slov Medveděva na tiskové konferenci vyplynulo, že oba státníci jednali i o bojových operacích západních spojenců.   Moskva podle ruského prezidenta velmi pečlivě sleduje bojové akce amerických vojáků a jejich spojenců v Afghánistánu a aktivně tomuto úsilí napomáhá. "Přejeme jim úspěch," řekl ruský prezident a dodal, že vítězství nad bojovníky Talibanu a Al-Káidy přinese prospěch afghánskému lidu a bezpečnost celému regionu.   Na dotaz, zda státy NATO ve svém postupu v Afghánistánu nechybují, Medveděv řekl: "Stává se leccos. Nechybuje ale jen ten, kdo nic nedělá. Pokud jde o strategické chyby, čas k analýze ještě nenastal."   Značnou pozornost věnovali prezidenti perspektivě hospodářské spolupráce. Rusko přislíbilo účast na realizaci některých rozvojových projektů, například na rekonstrukci strategicky významného tunelu Salang, jímž vede komunikace spojující Kábul se severními provinciemi země a ruskou hranicí. Ruští odborníci se mají podílet i na rozšíření zavlažovacích systémů ve východoafghánské provincii Nangarhár a na dostavbě a vybavení středních a vysokých škol v Kábulu a Mazáre Šarífu a v provincii Chóst při pákistánských hranicích.   Rusko se chce výhledově zúčastnit i výstavby dálkového elektrického vedení z Tádžikistánu do Afghánistánu a Pákistánu a vybudování plynovodu, kterým bude proudit turkmenský zemní plyn do Afghánistánu, Pákistánu a Indie.   Afghánistán byl na sklonku sovětské éry bolavým místem politiky SSSR. Po nastolení radikálně levicového režimu v Kábulu na sklonku 70. let Moskva svého jižního souseda vojensky obsadila a ve snaze zlomit odpor islámského hnutí odporu ztratila v Afghánistánu tisíce vojáků.   Velká část hospodářských projektů, o nichž hovoří dnešní společné prohlášení, má svůj počátek právě v éře bývalého SSSR. Sovětská vojska z Afghánistánu odešla v roce 1989.   kav jas mik