Pomoc Řecku schválila EU před rokem, zřejmě ale stačit nebude  Brusel/Praha 9. května (ČTK) - Za hlavní příčiny rozpočtových problémů Řecka, které přivedly loni tuto jihoevropskou zemi na pokraj státního bankrotu, jsou považovány šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, což způsobilo vysoké zadlužení země. Veřejný dluh Řecka nyní míří ke 150 procentům HDP (podle pravidel eurozóny nesmí přesahovat 60 procent) a rozpočtový deficit loni činil 10,5 procenta HDP (eurozóna stanoví maximálně tři procenta).   Někteří ekonomové, včetně českého prezidenta Václava Klause, považují za jeden z hlavních důvodů problémů Řecka euro, neboť částečným řešením by bývalo mohlo být znehodnocení řecké měny. Tu ale Řekové v lednu 2001 vyměnili za euro. Do eurozóny se přitom Atény dostaly jen díky zfalšování statistik.   Loni na jaře požádalo Řecko o pomoc EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) poté, co zemi kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Pro EU je to první sanace země eurozóny ostatními členy; unijní smlouvy podobnou pomoc zakazují. Eurozóna však využila článku unijních smluv, který dovoluje přijímat rozhodnutí v případě katastrofy v podstatě bez ohledu na legislativu EU.   Hlavní události kolem řecké dluhové krize:     11. února 2010 - Mimořádný summit EU se dohodl na pomoci zadluženému Řecku, neschválil však žádnou konkrétní nabídku; řecká vláda tehdy po unii pomoc ještě nežádala.   23. dubna 2010 - Řecko oficiálně požádalo u MMF a institucí EU o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci v sumě až 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu Kč).   2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur. Eurozóna přispěje 80 miliardami eur a zbytek do Řecka poputuje z MMF. Podmínkou poskytnutí pomoci byl tříletý plán rozpočtových škrtů, zvyšování daní a strukturálních reforem, který týž den schválila řecká vláda.   6. května 2010 - Řecký parlament schválil vládní balík razantních úsporných opatření, zahrnující například snížení mezd státních zaměstnanců, reformu důchodů a zvýšení daní.   15. července 2010 - Řečtí poslanci schválili důchodovou reformu ve veřejném sektoru.   5. srpna 2010 - Po dvoutýdenní inspekci zástupci EU a MMF konstatovali, že Řecko plní dohodnuté podmínky a může tak čerpat další část záchranného úvěru. Devět miliard eur bylo slíbeno na září. První část úvěru (20 miliard eur) země dostala v květnu.   7. září 2010 - Slovensko, jež k pomoci Řecku přispět odmítlo, sklidilo kritiku ministrů financí eurozóny, kteří se na jednání v Bruselu shodli, že Slováci tak poškodili vlastní zájmy.   14. prosince 2010 - Řecký parlament schválil další reformní balík, snižující mzdy v některých státních podnicích.   23. prosince 2010 - Řečtí poslanci schválili rozpočet na rok 2011, který předpokládá deficit 7,4 procenta HDP.   20. ledna 2011 - Evropská komise označila za "nesmyslné" dohady o možné restrukturalizaci řeckého dluhu. Řecko bude schopno financovat se na trzích po roce 2013, řekl mluvčí komise.   12. března 2011 - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku o jeden procentní bod na 4,2 procenta a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku. Irsko, které rovněž získalo mezinárodní finanční pomoc, o snížení úroků žádalo neúspěšně.   6. května 2011 - Německý časopis Der Spiegel napsal, že Řecko nadhodilo v diskusích s EK a představiteli některých zemí možnost svého odchodu z eurozóny a znovuzavedení vlastní měny. Atény zprávu popřely. Dnešní zprávy agentur ukazují, že tématem onoho jednání byla zřejmě nová pomoc pro Řecko.   9. května 2011 - Deník Financial Times napsal, že eurozóna se nejspíš chystá Řecku poskytnout další peníze. Země potřebuje napřesrok sehnat dalších až 30 miliard eur (zhruba 720 miliard korun) na financování státního dluhu. Německý list Die Welt napsal, že Řecko žádá o další snížení úroků ze své finanční pomoci a chce také zmírnit požadovaná úsporná opatření a zpomalit plánované snižování rozpočtového deficitu.   Šárka Nobilisová rmi jw