Novela "náhubkového zákona" by mohla ve sněmovně hladce projít  Praha 24. ledna (ČTK) - Zmírnění takzvaného náhubkového zákona by mohlo v Poslanecké sněmovně hladce projít. Pro budou zřejmě hlasovat jak poslanci koalice, tak i opoziční ČSSD. Vyplývá to z ankety ČTK. Vládní novela lépe definuje okolnosti, za jakých mohou novináři zveřejnit informace z trestních řízení, aniž jim bude hrozit sankce.   Mohli by to udělat v případě, kdy jde o politiky a veřejné funkcionáře. Přesto by se mělo v každém konkrétním případě posuzovat, zda veřejný zájem převážil nad právem na ochranu soukromí. Sněmovna by se mohla návrhem zabývat už na únorové schůzi, která začne příští týden.   Podle předlohy by záleželo především na účelu, způsobu a účinku zveřejnění. Mezi modelové případy, kdy by se informace ze spisů směly zveřejnit, patří například záznamy odposlechů, z nichž vyplývá, že se politik či vysoce postavený úředník dopustil trestné činnosti. Stejně tak by se mohlo psát o spáchání teroristického útoku na prezidenta.   Autor původní úpravy poslanec Marek Benda (ODS) s novou podobou trestního řádu souhlasí. "Od začátku jsem říkal, že takhle to být může. Pokud převažuje veřejný zájem, tak to právo (zveřejnit informace) je. Jestli to tam novináři potřebují mít napsané, tak to tam napišme, ale základní princip, že údaje z trestního řízení se nezveřejňují, zůstává," řekl ČTK Benda. Podle něho by novela měla bez problémů projít, neboť je předložena koaliční vládou a je zakotvena i v koaliční smlouvě.   Podobný názor na předlohu má i stínový ministr vnitra a místopředseda poslanecké frakce ČSSD Jeroným Tejc. "Dikce zákona směřuje spíše k tomu, co by v praxi už mělo platit, a jen to uvádí do výslovnější podoby. Já s tím problém nemám," uvedl Tejc. Doplnil, že k novele se vyjádří ještě poslanecký klub, on osobně ale bude pro, aby ji podpořil.   Jedním z dalších cílů návrhu je omezení ochrany obětí trestných činů na případy, "kdy je skutečně důvodná". V současnosti totiž platí i u zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Zákon však bude nadále dbát na zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí. Ministerstvo v návrhu také výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech.     Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Jeho smyslem byla ochrana obětí před nežádoucí medializací. Při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.   bns pba