Před 10 lety zemřela česká undergroundová legenda Mejla Hlavsa      Praha 3. ledna (ČTK) - Začátek nového tisíciletí začal pro českou rockovou muziku smutně - 5. ledna 2001 zemřel jeden ze symbolů českého undergroundu Milan "Mejla" Hlavsa (49). Spoluzakladatel skupiny The Plastic People of the Universe (PPU) prošel ve svém životě řadou skupin, hrál po hospodách i v Bílém domě pro prezidenty, ale vždy zůstával nezávislý. "Nikdy bych nešel do televize prodat to, co se stalo mým osudem - svůj způsob života," tvrdil.   Mejla Hlavsa se narodil 6. března 1951 na pražském Břevnově v rodině bankovního úředníka. Svou první kapelu založil už ve čtrnácti letech. Kvůli svým dlouhým vlasům odešel z domova, z učiliště i z práce na jatkách.   Nejprve zkoušel hrát na kytaru, ale při zakládání první skupiny na něj zbyla baskytara, neboť byl prý z kytaristů nejhorší. V 60. letech hrál v kapelách Blue Monsters a The Vagabunds. Na jaře 1968 s několika vrstevníky založil skupinu The Undertakers (Hrobníci), z níž zanedlouho vznikla legenda jménem The Plastic People of the Universe (PPU).   "Plastici" byli ovlivněni psychedelickým rockem a zpočátku hráli převzaté věci (Velvet Underground, The Fugs, Rolling Stones, The Doors aj.), později si začali psát i vlastní repertoár, když jako autor hudby se prosazoval především právě Hlavsa. V roce 1973 Hlavsa také založil spolu s básníkem a prozaikem Pavlem Zajíčkem experimentální formaci DG 307. Jeho aktivita se ale postupně soustředila jen na PPU.   Začátkem 70. let se divoce vypadající muzikanti z PPU dostávali do stále častější konfrontace s nastupujícím normalizačním režimem. Vše vyvrcholilo v roce 1976 v procesu s českým undergroundem, při němž bylo několik hudebníků odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Hlavsa byl několik týdnů ve vazbě, odsouzen však nebyl. V té době byl již ženatý, v roce 1975 se oženil s Janou Němcovou, dcerou filosofa Jiřího Němce (měli spolu syna Štěpána a dceru Magdalenu).   Po této aféře následoval zvýšený zájem Stb, policejní šikana a zákaz veřejného vystupování. Hlavsa byl vyhozen od zeměměřičů a živil se lepením igelitových pytlů. V té době se také dostal do užšího kontaktu se špičkou disentu okolo Václava Havla.   Koncem 80. let se PPU prakticky rozpadli a Hlavsa hrál v kapelách Garáž a Echt!. Založil také hudební skupinu Půlnoc (kam přešlo jádro původních PPU) a po jejím rozpadu Fiction. Po listopadu 1989, kdy se z exilu vrátil Pavel Zajíček, se Hlavsa vrátil k obnoveným DG 307 a od roku 1997 i k PPU. Při příležitosti setkání dvou prezidentů v americkém Bílém domě - Václava Havla a Billa Clintona - si zahrál společně s Lou Reedem z Velvet Underground. S Janem Vozárym ze skupiny Oceán se věnoval i úpravám klasických hitů PPU (1997, Magická noc). V roce 1999 vydal své sólové album Šílenství, na kterém experimentoval s prvky elektronické hudby.   Napsal také autobiografickou knihu Bez ohňů je underground, ve které otevřeně a s nadhledem vylíčil divoká léta svého rockového mládí. Zahrál si také ve dvou celovečerních filmech - bizarního ruského mafiána ve Válce barev Filipa Renče a undergroundového veterána v Kanárkovi režiséra Viktora Tauše.   Necelý rok před svou smrtí podstoupil operaci rakoviny plic, ze které se dokázal zotavit a dokonce opět mohl jezdit na svém oblíbeném kole. Nemoc však nakonec byla silnější, než jeho vůle k životu. "Vím o spoustě chyb, které jsem udělal," řekl v jednom z posledních rozhovorů. "Život je ale nádherný v tom, že se nedá nic změnit na tom, co se stalo. Není to jako přetočit pásek na kazetě a něco nahrát znova."   Tomáš Miřátský sat