Inscenace Našich furiantů bude mít premiéru 15. ledna v Dlouhé      Praha 5. ledna (ČTK) - Pražské Divadlo v Dlouhé připravuje nové nastudování hry Ladislava Stroupežnického Naši furianti. V režii Jana Borny bude mít premiéru 15. ledna. Inscenace vychází z úpravy Miroslava Macháčka, do níž režisér jemně zasáhl a udělal z ní se svými spolupracovníky a představiteli hlavních rolí Miroslavem Hanušem a Janem Vondráčkem "gogolovskou grotesku s prvky italského neorealismu".   Na jevišti mu k tomu pomůžou také herci Miroslav Táborský, Ilona Svobodová, Jan Meduna, Jiří Wohanka či Helena Dvořáková.   "Každá česká divadelní generace by se měla pokusit vyložit a zahrát tento Stroupežnického text, který s nadhledem nahlíží na naše národní kořeny a s humorem evokuje ošemetné otázky po národním charakteru," míní Borna, který se dnešního setkání s novináři zúčastnil prostřednictvím telefonu. Furianty má rád už dlouho a je přesvědčen, že to není hra romantická, i když ji vždy viděl v nějaké pseudoromantické poloze. Čekal prý, až soubor Divadla v Dlouhé zestárne a dozraje do Dubského, Buška, Bláhy, Habršperka a dalších jejích hrdinů.   "Naši furianti jsou považováni za základ českého realismu, ale kdykoliv jsem je viděl, byl to poetický obrázek z české vesnice s lidovými kroji, písněmi a tanci. Přitom jejich první uvedení bylo skandální, všichni se bouřili a cítili dotčeni. I proto jsem je chtěl odromantizovat," napsal režisér v tištěném programu. Vzhledem k dlouhodobé nemoci mu prý příprava připomněla doby, kdy učil na škole s Janou Březinovou: nahodil inscenaci tlustými čarami a ona to celé "vypiplala".   Zpestřením příběhu budou janáčkovské čtyřhlasé sbory, které napsal Milan Potoček. Hudební doprovod byl vybrán ze sbírek lidových písní Karla Jaromíra Erbena, Ladislava Čelakovského a Jana Jeníka z Bratřic, dalším pramenem byly lidové texty Miroslava Hanuše.   Naši furianti patří k často inscenovaným titulům; slavná Macháčkova verze měla premiéru v Národním divadle v roce 1979. Předloni v červnu je režisér Igor Stránský ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti záměrně neaktualizoval a vsadil na působivou paralelu s dneškem. Rok předtím režisér David Drábek v Brně přenesl příběh na současný český venkov a upravil ho podle dnešních poměrů; místo punče se na jevišti pila tequilla a byly tam výherní automaty.   Ve stejné době byla premiéra i v Plzni. "Hra ve své době působila drsně, kdežto dnes, kdy je možno takřka cokoliv, a také se tak děje v míře bez hranic, může působit krotce," řekl tehdy režisér Ladislav Smoček.   Pavel Šimák přivedl v roce 2004 ve Zlíně do příběhu z jihočeské vesničky, ve které se kvůli volbě do funkce ponocného mírumilovná idyla zvrtne v bouři svárů a potyček, "furianty z Javorníků a Pyrenejí". Provokativní inscenaci s živou muzikou připravil v roce 1999 v Městském divadle v Brně Zdeněk Černín.   Dodnes známá je verze Petra Lébla z roku 1994 nazvaná Naši Naši furianti v Divadle Na zábradlí. Na jevišti bylo 40 postav a do role dědečka Dubského obsadil Lébl tehdy 77letou Valerii Kaplanovou.   Jiří Borovička vit