Loňský prosinec byl na Šumavě jeden z nejchladnějších       Vimperk (Prachaticko)/České Budějovice 5. ledna (ČTK) - Loňský prosinec byl podle jihočeského "lovce mrazu" Antonína Vojvodíka druhý nejchladnější za posledních 30 let, co sleduje počasí v extrémně chladných lokalitách na Šumavě. Rekordní minimum zaznamenal v meteorologické budce na Rokytské slati v 1080 metrech nad mořem, a to minus 32,6 stupně Celsia. Nejchladněji ze šumavských měřících míst tam bylo od června do prosince. Minimální teplota vzduchu tam pod bod mrazu klesá po celý rok. Vůbec nejchladněji v roce 2010 bylo 27. ledna na Perle, a to minus 34,3 stupně Celsia.   "Z dlouhodobého hlediska byl rok 2010 na jihu Čech teplotně průměrný, ale zároveň byl za posledních 14 let rokem nejchladnějším. Teplotně podnormální byly leden, září, říjen a velmi chladný byl prosinec. Naopak teplotně nadprůměrné byl červenec a listopad," řekla ČTK meteoroložka Eva Plášilová.   Z hlediska srážek byl loňský rok mírně nadnormální, přičemž nejvíce pršelo v květnu a srpnu. Zásoby vody ve sněhu na jaře 2010 byly nadprůměrné, jarní tání ale proběhlo pozvolna, a v jižních Čechách tak tentokrát nebyly zaznamenány vyšší povodňové stavy.   V několika dnech byly loni překročeny denní maximální teploty. V Českých Budějovicích to bylo 25. března (21,4 stupňů Celsia), 11. června (32,6), 12. července (33,5) a 24. července (33,6).   Spolupracovník Českého hydrometeorologického ústavu Vojvodík doufá, že koncem ledna ještě přituhne a uloví nějaký mrazivý šumavský rekord. Ten dosud drží 30. leden 1987, kdy přístroje v budce na Perle pod Jezerní slatí u Kvildy zaznamenaly minus 41,6 stupně Celsia. "Hodně zajímavý byl také březen 1987, kdy teplota klesla k minus 38,2 stupně. Vůbec celý týden tam tehdy bylo pod minus 35," vzpomíná.   Červen a červenec byly loni na Šumavě průměrně nejteplejší měsíce. Zatímco ve Vimperku to bylo 18,48, nahoře v Březníku vychází průměrná teplota jen na 13,1. "Odvíjí se od toho, kolik je nahoře jasných nocí, to potom noční teplota stahuje průměr dolu. I když je Březník jen o něco níže než Churáňov (1118 metrů nad mořem), oblačnost se tam drží déle. Když je na Churáňově metr sněhu, tak na Březníku jsou dva metry," popsal zkušenosti z dlouhodobého sledování počasí.   Extrémní sněhovou nadílku pamatuje Vojvodík na hraničním hřebenu Šumavy 24. února 1999. Tehdy naměřil v Březníku rovné tři metry sněhu. Se synem se prohrabával k meteorologické budce čtyřmetrovým tunelem. Syn to vzdal, a jemu potom ujely všechny autobusy. "Brodit se na běžkách po pás ve sněhu byl téměř nadlidský výkon. Sníh tehdy padal celý týden, ani sněžnice by nepomohly," konstatoval. V roce 1988 na hraničním hřebenu mezi Plechým a Třístoličníkem leželo místy i pět metrů sněhu, přidává k šumavským extrémním zajímavostem.   Kdyby měl na lyžích objet najednou všech osm měřících míst, trvalo by mu to celý den. Pomáhají mu ale kamarádi a některé ze stanic se podařilo automatizovat. Jeho tabulku s minimálními teplotami na extrémně chladných lokalitách na Šumavě v roce 2010 najdou zájemci na  www.pocasi-volary.cz.    mi sap