Ruští poslanci dodali ke smlouvě START ruské podmínky      Moskva 14. ledna (zpravodaj ČTK) - Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes ve druhém čtení připojila k textu nové rusko-americké odzbrojovací smlouvy START ruské podmínky, včetně možnosti od smlouvy odstoupit, pokud by americká protiraketová obrana ohrožovala ruské bezpečnostní zájmy. Očekává se, že konečný souhlas s ratifikací vysloví ruští poslanci při třetím čtení 25. ledna. Smlouva snižuje strategické jaderné arzenály obou zemí asi o třetinu.   "Fakticky jde o odpověď na ustanovení, které k dokumentu připojili američtí partneři," vysvětlil místopředseda sněmovny Oleg Morozov ruské dodatky. Ty prý vracejí smysl smlouvy k původní podobě, podepsané prezidenty. "Ruské interpretace nemění text dohody," prohlásil šéf zahraničního výboru Konstantin Kosačov. Postup Dumy podpořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého nelze oslabit vazbu mezi útočnými a obrannými zbraněmi, vyjádřenou v preambuli smlouvy.   Ruskou odpověď na připomínky amerického Senátu představuje pět dodatečných článků k textu zákona o ratifikaci. Ten se tak z jediné věty rozrostl na několikastránkový dokument. Pro přijetí dodatků hlasovalo jednomyslně všech 341 poslanců, kteří se do hlasování zapojili; celkem má Duma 450 členů ze čtyř stran.   O pár hodin později pro odeslání návrhu ke třetímu čtení zvedlo ruce 349 poslanců z řad prokremelských stran Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko. Naopak proti "nevýhodné smlouvě" hlasovalo 57 opozičních komunistů a dva zákonodárci se zdrželi. Nacionalisté se vesměs rozhodli hlasování neúčastnit. "Nemůžeme vlastníma rukama odzbrojit zemi, to v žádném případě!" vysvětlil novinářům jejich předák Vladimir Žirinovskij, podle kterého je Rusko v obklíčení silnějších nepřátel. "Musíme se vyzbrojit!" apeloval.   Senát ještě před loňskými Vánocemi k ratifikaci připojil rezoluci, která sice není součástí smlouvy, ale přesto vzbuzuje nedůvěru ruské strany. V rezoluci zdůraznil americké právo na vybudování systému protiraketové obrany, vůči čemuž má Moskva dlouhodobě výhrady. Ještě loni ruské vedení pohrozilo novými závody ve zbrojení, pokud Západ nepřihlédne k ruským zájmům.   Moskva si podle klíčového dodatku vyhrazuje právo jednostranně od smlouvy odstoupit, pokud by protiraketové systémy či nejaderné zbraně - americké či jiných států či skupiny států - ohrozily ruskou národní bezpečnost. Poslanci rovněž vybídli vedení země k zachování bojeschopnosti jaderného štítu země.   Navzdory taktizování, sporům o interpretaci a výhradám menšinové opozice ale prakticky nikdo nepochybuje o ratifikaci START v Rusku. Schválení smlouvy v USA si pochvaloval ruský prezident Dmitrij Medveděv a dokument ocenil i premiér Vladimir Putin, který je na ruské scéně považován za klíčového hráče.   V Rusku na rozdíl od Spojených států musejí smlouvu schválit obě parlamentní komory, tedy po poslancích Státní dumy se vysloví ještě senátoři z Rady federace. Obě komory má Kreml pod kontrolou.   Smlouva, kterou loni v dubnu v Praze podepsali prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama, dává Rusku a Spojeným státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Počet hlavic má klesnout na 1550 z dosavadních 2200. Počet rozmístěných nosičů, tedy ponorek, letadel a raket, klesne na 700. Nová smlouva rovněž umožňuje vzájemné kontroly jaderných arzenálů, což nebylo možné od předloňského prosince, kdy vypršela platnost původní smlouvy START.   Fakticky se má snižování zbraní týkat hlavně USA, protože v počtu nosičů je Rusko už pod stanoveným stropem a zastaralé rakety ze sovětské éry musí vyřazovat rychleji, než je stačí nahrazovat. Ministr obrany Anatolij Serďukov ve sněmovně připustil, že Moskva nebude nucena zlikvidovat "ani jedinou" zbraň, protože stropu nosičů dosáhne až v roce 2028. V případě hlavic se tak stane v roce 2018.   Někteří experti také předvídají, že fungující protiraketová obrana USA a jejich evropských spojenců zřejmě nevznikne dříve, než platnost nové smlouvy vyprší.   msk hej