Hnutí Duha: Stráský na Šumavě bez povolení používá chemii      Vimperk (Prachaticko) 5. května (ČTK) - Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský začal podle ekologického Hnutí Duha používat v lesích proti kůrovci chemii, ačkoliv k tomu nemá povolení. Hlídky ekologů našly podél lesních cest stovky otrávených lapáků a trojnožek. Organizace proto podala podnět k šetření České inspekci životního prostředí (ČIŽP), sdělil dnes ČTK Jan Bláha z hnutí. Lesníci parku informace ekologů potvrdili. ČIŽP může parku uložit sankci do milionu korun.   "Použití insekticidů se potvrdilo ve II. zónách. Ty mohou být jak bezzásahové, tak zásahové. Zatím provádíme šetření v terénu, nemáme k dispozici plán péče o daná území, ten není stejný jako loni. Musíme zjistit aktuální stav. Insekticidy použili, ačkoliv neměli udělenou výjimku," řekla ČTK vedoucí oddělení ochrany přírody oblastního inspektorátu ČIŽP Jitka Koubalíková. Výjimka se podle ní nedá udělit zpětně. Za zatím blíže neurčenou dobu - od instalace k udělení výjimky, může dostat park sankci do milionu korun. Bude záležet na poškození přírody, dodala.   Všechna obranná zařízení - lapáky, lapače i trojnožky, se dají použít bez insekticidů, pouze s feromonovými odparníky, které do nich nalákají kůrovce.  Ti se potom musejí z lesa odvézt. Pokud se chemie použije, usmrtí je na místě, vysvětlila. Inspekce by měla rozhodnout do 30 dnů.   Stráský usiluje o to, aby získal speciální výjimku, která mu umožní v parku nedodržovat zákon a použít pesticidy, uvedlo v tiskové zprávě Hnutí Duha. Státní správa opakovaně řeší jeho žádost a letos už podruhé zahájila správní řízení, jehož je Hnutí Duha účastníkem. Zatím však výjimka udělena nebyla. Ředitel tedy evidentně vážně a vědomě porušil zákon o ochraně přírody a krajiny, napsali ekologové.   "Výjimku nemáme, ale požádali jsme o ni. Vzhledem k tomu, že ve správním řízení k tomu probíhají nějaké lhůty, které jsou poměrně dlouhé, tak nám ještě nebyla vydaná, čeká se," řekl ČTK jeden z lesníků. Kůrovec podle něj ale nepočká, rojení začíná, takže obranná opatření museli umístit "pro odvrácení hrozící škody."   Ředitel parku ČTK v pondělí řekl, že park je na rojení kůrovce letos připraven lépe než loni. Ve smrkových porostech na území parku je od 22. dubna rozmístěno na 33.600 kusů obranných prostředků, tedy ležících i stojících lapáků, lapačů či trojnožek. Stráský předpokládá, že se letos vytěží zhruba stejné množství kalamitního dříví jako loni - tedy kolem 400.000 metrů čtverečních. Bude záležet na vývoji počasí.   Expertní skupina ředitele doporučovala ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi (ODS) proti lýkožroutům mnohem tvrdší zákrok. Chtěla po něm vyhlásit kalamitní stav a napadené stromy chtěla ve velkém kácet i v dosud bezzásahových zónách. Ministr postup zmírnil. Vyloučil letecké postřiky a také používání biocidních prostředků k hubení kůrovce v prvních zónách. Ve druhých je nesmí těžaři používat na stojící stromy. Tam, kde kácení v nejcennějších zónách povolil, je podmínil v souladu s legislativou zpracováním vlivu těžby na evropsky cenné lokality NATURA 2000. Zpracování expertního posudku potrvá nejspíš měsíce.   "Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu," řekl ČTK Bláha. Obětí se podle něj vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají, poukazují ekologové.   Podle nich látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, jež narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti, především samců, respektive mužů, spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce i karcinogenní účinky.   Hlídky Duhy odhalily otrávené lapáky i v části parku, která je ponechána divoké přírodě. To se dosud nestalo za žádného z předchozích ředitelů, poukazují. Pesticidem nastříkané trojnožky našly i v oblasti nejcennějších mokřadů Modravských slatí, například 50 metrů od rašeliniště. Jiné stály údajně v tůních s obojživelníky. V řadě dalších lokalit jsou chemicky postříkané kmeny u příkopů podél lesních cest, kde zvláště při deštích hrozí to, že se budou jedy vymývat a dostávat i do potoků.   "Chemický nástřik není pro odchyt kůrovců do takzvaných lapáků, tedy pokácených (i stojících) smrků, vůbec nezbytný. Obvykle se lapáky chemicky neošetřují a po zavrtání lýkožroutů pod kůru se jednoduše odvezou z lesa. Správa parku si použitím insekticidů pouze usnadňuje práci," domnívá se Bláha.   mi snm