EU přijala sankce vůči Bělorusku; Lukašenka a spol. nepustí do EU      Brusel/Washington/Minsk 31. ledna (zpravodaj ČTK) - Evropská unie se dnes rozhodla uvalit sankce na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a dalších více než 150 představitelů tamního režimu. Stalo se tak v reakci na represivní zásahy běloruských úřadů proti opozici během sporných prosincových voleb hlavy státu.  K sankcím se připojily i Spojené státy. Minsk vzápětí oznámil, že na sankce unie odpoví "adekvátně" a "proporcionálně", jak konkrétně, ale neřekl.   V prosincových volbách s jasnou většinou hlasů Lukašenko obhájil funkci, avšak opozice volby označila za zmanipulované. Následovaly protestní demonstrace proti výsledkům, které režim tvrdě potlačil. Běloruská justice už připravuje proces proti několika desítkám opozičních lídrů, kterým hrozí až 15 let vězení.   "Myslím, že si Evropa nemůže dovolit, aby uprostřed Evropy byl diktátorský režim, který teď ještě okázale prokázal, že ho evropská pravidla a hodnoty nezajímají," řekl během jednání šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.   Sankce unie zahrnují zejména zákaz cestování vybraných politiků do zemí Evropské unie či zmrazení jejich finančních aktiv v EU.   Sankce Spojených států jsou podle mluvčího ministerstva zahraničí USA Philipa Crowleyho odpovědí na brutalitu, kterou Lukašenkův režim prokázal po prosincových volbách. USA se rozhodly hlavně zrušit licenci, která umožňovala americkým občanům navazovat obchodní vztahy se dvěma filiálkami běloruské státní ropné společnosti. Byl také rozšířen seznam představitelů Lukašenkova režimu, kteří nedostanou vstupní vízum do USA.     "Napětí s Evropskou unií jsme si nevybrali my," uvedlo v prohlášení běloruské ministerstvo zahraničí. "Nicméně rozhodnutí EU nutí Bělorusko, aby přijalo adekvátní a proporcionální opatření, aby byla posílena suverenita země a zachována její stabilita," dodalo.   Sankce proti této bývalé sovětské republice unie uvalila již před několika lety kvůli potlačování svobod a základních práv. V roce 2008 je však pozastavila, protože chtěla tímto krokem podpořit reformy.   Podle českého ministra nějakou dobu existovala naděje, že se situace v Bělorusko pozvolna uvolní. "Bohužel režim prezidenta Lukašenka se od toho postupu odvrátil a po posledních volbách opravdu nastoupilo násilí. To trpět nemůžeme," podotkl Schwarzenberg.   "Ti, kteří jsou (za represe vůči opozici) zodpovědní, musí být postiženi," dodal. "Všechny sankce...by se pouze měly dotýkat těch, které u nás nazýváme papaláši," podotkl.   Kromě Lukašenka na seznam "zakázaných" osob bylo zařazeno 157 dalších běloruských předáků. Jsou mezi nimi i dva Lukašenkovi synové.   jf pkt hej