Alice Nellis točí nejen ženské, ale hlavně dobré filmy      Praha 2. ledna (ČTK) - Její celovečerní filmy se dají spočítat na prstech jedné ruky. Přesto má mezi současnými českými režiséry své pevné a nezastupitelné místo. O jejích snímcích, ke kterým si sama píše scénáře, se často povrchně říká, že jsou "ženské". Při bližším pohledu více sedí spíš "lidské" - plné realistických postav, banálních zápletek, absurdních rozhovorů, trapných i humorných situací. Jejich autorka, žena mnoha talentů Alice Nellis, oslaví 3. ledna 40. narozeniny.   Náměty jejích filmů jsou záměrně celkem běžné a obyčejné, nevyskytují se v nich žádné velké zvraty či společenské extrémy. Alice Nellis si totiž myslí, že nejsilněji diváka osloví příběh, který se jej osobně dotýká. Výjimečné jsou v nich pak skvěle vypointované scény, dialogy a herecké výkony. Každý z jejích snímků má pak trochu jinou náladu.   Debut Ene Bene (1999) byl úsměvnou satirou o jedné volební komisi v malém městečku a lidech, kteří v ní sedí, na Výletě (2002) o sobě v komických i méně komických situacích leccos prozradili členové jedné "normální" rodiny. V Tajnostech (2007) se za jediný den převrátil celý život dospělé ženy a v zatím posledním snímku, loňských Mamas &amp; Papas, se pod drobnohledem ocitlo rodičovství a pohled různých lidí na ně.   Alice Nellis odmítá, že by její filmy byly autobiografické, ze svého života však náměty přirozeně čerpá. K Mamas &amp; Papas ji například inspirovaly příběhy lidí z jejího okolí a návštěvy gynekologicko-porodnických klinik. Její postavy divákům často někoho připomínají - tetu či kamarádku, kolegyni z práce, kritici jim proto občas zazlívají, že jsou příliš "typizované". Ocitají se i ve zcela nedůstojných situacích, které jsou líčeny s notnou dávkou černého humoru. Dodatečný citový náboj dodává Alice Nellis svým filmům tím, že po boku zkušených herců (například Evy Holubové, Ivy Janžurové, Karla Rodena) ráda obsazuje neokoukané tváře, často partnery či příbuzné v reálném životě (sestry Theodoru a Sabinu Remundovy, manželé Čapkovy). V Mamas &amp; Papas se režisérka nebála riskovat ani tím, že hercům dopředu neprozradila celý scénář a nechala je samotné "za běhu" vytvářet své dialogy.   Experimentování se Alici Nellis vyplácí. Její filmy si získaly řadu vděčných diváků a měly i značný mezinárodní ohlas, zejména na nezávislé scéně. Snímek Ene Bene byl oceněn mimo jiné na festivalech v Bergamu a San Francisku, Výlet uspěl v San Sebastianu a Mamas &amp; Papas na letošním newyorském Hamptons International Film Festivalu. Tajnosti získaly Českého lva za nejlepší film roku 2007, křišťálovou soškou byl vyznamenán i scénář k Výletu a výkon Ivy Janžurové v jeho titulní roli.   Cesta Alice Nellis k filmu byla klikatá. Rodačka z Českých Budějovic studovala hru na příčnou flétnu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy získala titul na anglistice a amerikanistice. Teprve v době, kdy se už živila jako flétnistka a překladatelka, se pustila do scénáristiky na FAMU.   Přes všechna uznání od diváků a kritiky má za sebou i trpká profesní zklamání. Její scénář k filmu Anna, který byl pro Nellis srdeční záležitostí, se přes ocenění na prestižním festivalu Sundance z finančních důvodů nakonec nerealizoval. Loni musela režisérka kvůli svému zdravotnímu stavu odstoupit od natáčení dlouho připravovaného filmu o válečných Lidicích, které po ní převzal Petr Nikolaev. Úspěšně se naopak Nellis dokázala prezentovat na divadelních prknech - například v pražském Divadle Na zábradlí uvedla svojí autorskou hru Záplavy a režírovala komedii Perfect Days.   Alice Nellis je podruhé vdaná. Jejím manželem je ekonomický analytik, Američan Simon Nellis. Společně adoptovali dcerku Ellu Rose.   Zuzana Lizcová ped