Bromovský vybudoval úspěšnou strojírnu a byl u zrodu automobilu      Praha 5. května (ČTK) - Ve stínu známých průkopníků průmyslu, jakými byli například Křižík, Laurin a Klement, Škoda, Ringhoffer či Daněk, zůstávají desítky dalších, jejichž zásluha na průmyslovém rozvoji českých zemí je nemenší. Jedním z nich je technik a výrobce cukrovarnických strojů Josef Bromovský, který stál za prudkým rozmachem Adamovských strojíren. Podnikatel a politik Bromovský, který zemřel před 100 lety, 7. května 1911, se do historie zapsal ještě jedním počinem. Jeho firma totiž postavila první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku.   Bromovský se narodil 12. listopadu 1841 v Novém Bydžově na Královéhradecku. Vzdělání získal na vyšší škole v Liberci a pražské polytechnice, praxi pak v karlínské továrně Vincence (Čeňka) Daňka, kde se roku 1863 stal technickým úředníkem.   Právě nabyté zkušenosti od Daňka, který byl významným výrobcem zařízení pro cukrovary, daly základ Bromovského dalšího podnikání. Už jako zaměstnanec Daňkovy strojírny se výrazně uplatnil při výstavbě cukrovarů, některé i sám projektoval.   V roce 1874 se stal jedním ze zakladatelů firmy Märky, Bromovský &amp; Schulz, která koupila strojírnu v Kuklenách u Hradce Králové. Firma se specializovala právě na zařízení pro cukrovary, své stroje dodávala po celé monarchii i za její hranice, například postavila vůbec první průmyslový cukrovar ve Švédsku.   Podnik úspěšně rostl, a to i díky Bromovského invenci. Bromovský totiž usilovně vymýšlel různá technická zlepšení, byl autorem řady vynálezů, jako je například Bromovského difuzér.   Zhruba po deseti letech úspěšného podnikání se Bromovského firma výrazně rozšířila, když získala do pronájmu strojírny v Adamově na Blanensku. Zde pak k produkci cukrovarnických strojů podnikatelé přidali vodní turbíny, parní kotle, parní válce, jeřáby, kompresory, motory a krom cukrovarů začali zařizovat i pivovary, lihovary, mlýny a vodárny.   Díky vysoké kvalitě práce firma získala proslulost a s ní i jednu unikátní zakázku. Vídeňský technik Siegfried Marcus, který je řazen mezi vynálezce automobilu (v roce 1864 sestrojil benzinový motor a údajně již v roce 1870 představil automobil), si zde nechal postavit svůj druhý prototyp.   Bromovského firma se úkolu zdárně zhostila a v roce 1889, tři roky poté, co Carl Benz v Německu patentoval svoji motorovou tříkolku, tak v Adamově spatřil světlo světa první automobil vyrobený v monarchii. Zatímco první Marcusův automobil se nedochoval a panují pochybnosti o jeho funkčnosti, ten z Adamova je dodnes funkční. Patří do sbírky Technického muzea ve Vídni a je nejstarším dochovaným čtyřkolovým automobilem na světě.   Bromovský se kromě podnikání angažoval i ve veřejném životě. V letech 1885 až 1889 byl poslancem českého zemského sněmu za Národní stranu a v letech 1885 až 1887 a 1897 až 1907 také členem Říšské rady.   Bromovského firma prošla v roce 1905 reorganizací a změnila název na Bromovský, Schulz &amp; Sohr. Krátce před Bromovského smrtí se v roce 1910 sloučila s Pražskou akciovou společností a později byla začleněna do pražského koncernu Ringhoffer-Tatra.   Petr Satrapa rmi