Výstava z roku 1891 dala Praze Petřínskou rozhlednu či Výstaviště      Praha 12. května (ČTK) - První elektrickou dráhu v českých zemích, Petřínskou rozhlednu, dvě pozemní lanovky, Křižíkovu fontánu či Průmyslový palác dala Praze Jubilejní zemská výstava, kterou slavnostně otevřel arcivévoda Karel Ludvík 15. května 1891. Výstava, kvůli níž byl v části Stromovky vybudován areál Výstaviště, trvala do 18. října téhož roku a výrazně posílila sebevědomí českého národa. Přesně sto let poté se na ni nepříliš úspěšně pokusila navázat Všeobecná československá výstava.   Výstaviště vzniklo v pražských Holešovicích na ploše zhruba 300.000 metrů čtverečních podle návrhu architektů Antonína Wiehla a Bedřicha Münzbergera. V areálu bylo pro účely tehdejší výstavy postaveno na 150 budov, jimž dominoval Průmyslový palác, který se stal první montovanou ocelovou konstrukcí kombinovanou se sklem v českých zemích. Starým způsobem nýtované konstrukce by měla být nyní postavena i replika jeho levého křídla, které zničil v roce 2008 rozsáhlý požár.   Přídomek "jubilejní" dostala výstava z roku 1891 podle průmyslové výstavy, kterou v roce 1791 uspořádali čeští stavové v pražském Klementinu u příležitosti korunovace císaře Leopolda II. českým králem a jež byla první svého druhu v Evropě. Původně byla jubilejní výstava plánována jako celozemská, němečtí poslanci a posléze němečtí podnikatelé ji ale bojkotovali, a tak se nakonec stala přehlídkou podnikavosti českého národa.   Na podzim 1888 byl ustaven přípravný výbor, v němž zasedl i vynálezce František Křižík. S výstavbou se začalo na jaře 1890. Týž rok v září ale postihla zemi rozsáhlá povodeň, jež zatopila dvě třetiny budovaného výstaviště a způsobila zřícení části konstrukce Průmyslového paláce. Živelná katastrofa však ještě více podnítila úsilí včas zahájit výstavu, jež byla vedle příspěvků vystavovatelů a daru českého sněmu financována i z řady finančních sbírek.   Expozice od května 1891 poskytla ucelený přehled o tehdejším českém zemědělství a průmyslu, ale i o společenském životě v Čechách. Své pavilony měly v areálu též šlechtické rody, které expozice z lesnictví či rybářství doplnily svými dějinami. Návštěvníci výstavy mohli shlédnout například pavilón českých papírníků ve stylu staroegyptského chrámu, cukrovarnický pavilón, před nímž stál několik metrů vysoký model homole cukru, či se seznámit s životem na venkově v České chalupě.   Jednou z největších technických atrakcí výstaviště byla Křižíkova fontána, v níž byly nasvětlené barevné proudy vody vrhány do výše přes 20 metrů. Na zahraničním věhlasu výstavy se nejvíce podílela expozice ve Strojovně, kde vystavovaly mimo jiné firmy Emil Škoda, Plzeň, Daněk a spol., František Ringhoffer či závod Františka Křižíka.   Vedle výstavních objektů byla na Jubilejní zemské výstavě též řada restaurací a stánků, například americký bar s černošskou obsluhou, Van Houtenův kakaový stánek, balkánská vinárna či turecká kavárna. V Balónové aréně se vedle příležitostných produkcí se slony a šelmami vypouštěly balónové koše s lidmi. Hned první let balónu Kysibelka ale skončil havárií (naštěstí bez obětí), po níž byli do Prahy pozváni Francouzi Louis Godard a Eduard Surcouf, kteří uspořádali řadu úspěšných volných letů.   Novodobá Všeobecná československá výstava se konala od 15. května do 28. října 1991, necelé dva roky po sametové revoluci a po dlouhé izolaci měla Československo představit jako zemi, která může a umí navázat na ojedinělou tradici. Kvůli ní byly tehdy na Výstavišti provedeny rozsáhlé stavební úpravy, přibyly nové objekty - například Křižíkovy pavilóny či divadla Pyramida a Spirála a opravena byla Křižíkova fontána.   Obě výstavy navštívil zhruba stejný počet návštěvníků - asi 2,5 milionu. Zatímco v roce 1991 se představilo téměř 2000 vystavovatelů, o sto let dříve se na výstavě prezentovalo přes 8700 lidí a firem.   Šárka Nobilisová rmi