Německý ministr se přidal ke kritice nových maďarských daní  Frankfurt 3. ledna (ČTK) - Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle se dnes přidal ke kritice zvláštních firemních daní v Maďarsku a morálně podpořil stížnost, kterou vlivné evropské společnosti minulý měsíc adresovaly do Bruselu. Ministrovi se nelíbí, že nové daně postihnou hlavně zahraniční podniky. Minulý měsíc si na maďarské daně stěžovalo ve společném dopise 15 evropských podniků včetně českého energetického gigantu ČEZ a jeho protějšků v Německu a Rakousku.   "Daně, které jsou primárně zacíleny na zahraniční společnosti, jsou na evropském vnitřním trhu v principu problematické," uvedl ministr v dnešním vydání listu Süddeutsche Zeitung. Dodal, že německá vláda už dala Budapešti své znepokojení nad touto věcí najevo.   Čelní představitelé prominentních evropských podniků vyzvali v dopise Evropskou komisi k sankcím proti maďarské vládě za zvláštní daně, které maďarská konzervativní vláda Viktora Orbána uvalila na velké firmy, převážně zahraniční. Mluvčí ČEZ Eva Nováková ČTK sdělila, že se firma v polovině prosince připojila k výzvě adresované evropským představitelům, aby Maďarsko uvedlo nové daně do souladu s evropskou legislativou, o sankce však ČEZ podle ní nežádala. ČEZ v Maďarsku obchoduje s elektřinou a plynem a obsluhuje koncové odběratele.   Firmy v dopise z 15. prosince předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, jeho zástupce i všechny evropské komisaře žádají, aby "maďarskou vládu přesvědčili o důležitosti stabilních a zákonných podmínek pro investory" a aby Budapešť přiměli toto "nezákonné břemeno stáhnout". Zároveň podaly stížnost, aby komise kvůli porušení práva EU "zahájila proti Maďarsku jednání". Ke stěžovatelům patří například německé energetické koncerny E.ON, RWE a EnBW, pojišťovny Allianz, Aegon a ING Group, Deutsche Telekom nebo OMV.   Maďarská vláda se v zájmu snížení rozpočtového deficitu rozhodla získat část potřebných dodatečných peněz zdaněním společností v bankovním, maloobchodním, energetickém a telekomunikačním sektoru. Vláda uvalila na finanční sektor speciální daň ve výši 200 miliard forintů (zhruba 18 miliard Kč) ročně na zisk loňského a tohoto roku. Z ostatních odvětví chce vláda pomocí nových daní získat dalších 161 miliard forintů ročně.   Maďarsko se 1. ledna na šest měsíců ujalo předsednictví Evropské unie. Za hlavní úkol si Budapešť vytyčila zvládání otřesů na finančních trzích, řešení problematiky evropských Romů a citlivé jednání se Spojenými státy o spolupráci v boji s terorismem.   hp vju