Optimista vyhrál další historickou sázku proti růstu cen surovin      Praha 16. ledna (ČTK) - Novinář listu The New York Times John Tierney vyhrál sázku o vývoj ceny ropy nad prorokem "ropného zlomu" a globální energetické katastrofy Matthewem Simmonsem. Ekonomičtí optimisté tak zvítězili v dalším duelu o dlouhodobější vývoj cen surovin nad těmi, kdo už od doby Thomase Malthuse věří mylné představě vyčerpání zdrojů.  Tierney  nabízí další podobné sázky komukoli, kdo by si chtěl vsadit na rychlý a trvalejší růst cen některé komodity.   Redaktor vědecké rubriky Tierney se vsadil, že cena ropy za posledních pět let neporoste tak rychle, jak v roce 2005 předpovídal nedávno zesnulý Simmons. Jelikož ropa zůstala hluboko pod cílovou úrovní nejméně 200 dolarů za barel, patří mu celá vsazená suma 10.000 dolarů (182.000 Kč).   Tierney uzavřel sázku v srpnu 2005 poté, co energetický poradce prezidenta George W. Bushe a investiční bankéř Simmons v rozhovoru pro New York Times Magazine rozváděl chmurné předpovědi svého bestselleru Twilight in Desert (Soumrak v poušti), založené na analýzách saúdských ropných polí. Předpověděl, že cena ropy se z tehdejších asi 65 dolarů za barel za pět let zvýší na více než trojnásobek. Tierney navrhl vsadit 5000 dolarů na to, že průměrná cena americké ropy po očištění od inflace úrovně nejméně 200 dolarů v roce 2010 nedosáhne. Simmons nabídku přijal.   Ropa v následujících letech skutečně výrazně rostla, což vyvrcholilo v létě 2008 spekulativní bublinou, kdy se její cena dostala až nad 147 dolarů za barel, přestože ve vyspělém světě již začínal hluboký ekonomický propad. Ten spolu s eskalací finanční krize na podzim 2008 však vedl ke zřícení cen ropy až ke 30 dolarům. Na otázku novinářů, zda sázky nelituje, Simmons tehdy řekl: "Samozřejmě, že ne. Vsadili jsme se o průměrnou cenu v roce 2010. To je ještě celá věčnost."   V letech 2009 i 2010 ropy zpevňovala, průměrná cena však loni skončila těsně pod 80 dolary, což v přepočtu na ceny roku 2005 činilo 71 dolarů. To bylo sice mírně nad cenou roku 2005, avšak hluboko pod cílovými 200 dolary.   Tierney říká, že nevěděl celkem nic o saúdskoarabských ropných polích a nezajímaly ho ani další technické argumenty obhájců rychlého "ropného zlomu". Ti tvrdí, že těžba se brzy přestane zvyšovat a neudrží krok s rostoucí poptávkou, takže přijde prudký růst cen a těžký ekonomický rozvrat. Spoléhal pouze na ekonomické zákony a pravidlo vytyčené jeho učitelem, ekonomem Julianem Simonem - nejlepším způsobem, jak ukázat platnost hypotézy o dostatku zdrojů, je vsadit se.   Tierney tak navázal na slavnou sázku, kterou Simon před 30 lety uzavřel s biologem a proslulým hlasatelem vyčerpání zdrojů a zkázy lidstva Paulem Ehrlichem. Simon mu navrhl sázku na cenu jakékoli suroviny vybrané oponentem v jakémkoli časovém horizontu delším než rok. Ehrlich s dvěma experty sestavil v roce 1980 skupinu pěti kovů a vsadil se, že jejich ceny během deseti let vzrostou. Ceny klesly a Simon inkasoval dohodnutou výhru.   Prohra v sázce však zastánce teorie vyčerpání zdrojů Ehrlicha či jeho kolegu a nynějšího vědeckého poradce prezidenta Baracka Obamy Johna Holdrena neumlčela. Jejich mylná tvrzení a předpovědi se těšily vždy zájmu médií a politiků, třebaže je Simon na základě oficiálních statistik jedno po druhém vyvracel. "Jako by opakovaně se mýlit bylo výhodné a na člověka přenášelo jakousi magickou záři," komentoval to spisovatel Ed Regis v časopise  Wired .   Ekonomové už od vyvracení Malthusovy teorie nedostatečné nabídky potravin pro rychle se rozrůstající obyvatelstvo vyvracejí zdánlivě samozřejmý názor o nutném vyčerpání zdrojů a tuto otázku mají dávno vyřešenou, jak v  práci  na toto téma ukázal nynější člen vedení České národní banky Mojmír Hampl. Poukazují na mechanismus, který při růstu cen vyvolává reakce straně nabídky i poptávky a vede k objevům nových zdrojů, substitucím a technologickým inovacím. Jen zdánlivě absurdním výsledkem je, že zdrojů jako takových postupem civilizačního pokroku neubývá, nýbrž přibývá. Základním zdrojem je totiž podle ekonomů jako Simon lidské poznání a invence.   Ani Tierneyho úspěch v sázce zastánce ropného zlomu nepřesvědčuje a neodrazuje od dalších předpovědí nedostatku. "Éra levné ropy skončila," prohlásil Simmonsův přítel Steve Andrews a předpověděl další snižování růstových temp produkce. V letech po pádu cen v roce 2008 však teorie ropného zlomu vliv mezi investory silně ztratila.   Cena ropy se nyní blíží 100 dolarům za barel a podle Tierneyho je samozřejmě možné, že v budoucnu opět prudce vzroste. Proti pesimistickému obrazu dřívějších let, kdy kvůli rekordně levné ropě 90. let prakticky ustaly investice do průzkumu a těžby, je ovšem dnešní situace úplným rájem pro optimisty.   Vysoké ceny vyvolaly vlnu nových investic, kdy se hledá a úspěšně nalézá ropa a plyn takřka všude po světě a pomocí technologických inovací se mohou těžit dosud neekonomická ložiska. Zemního plynu mají Spojené státy po rozvoji těžby v břidlicových horninách tolik, že podle ministerstva energetiky by to mohlo zachovat nízké ceny plynu a elektřiny další čtvrtstoletí. Naopak lobbisté za větrné farmy a další drahé obnovitelné zdroje si stěžují, že "udržitelná energetika" se bez dalších subvencí neudrží, píše Tierney.   Petr Holčák jw