Vojtěch Albert Lanna se proslavil především stavbami mostů  Praha 14. ledna (ČTK) - Letos 15. ledna uplyne 145 let od úmrtí významného českého průmyslníka, podnikatele a mecenáše Vojtěcha Alberta Lanny. Proslavil se zejména stavbou řetězového mostu císaře Františka I., který vznikl v roce 1841 jako teprve druhá trvalá spojnice mezi oběma pražskými břehy Vltavy na místě dnešního mostu Legií. Lanna se však také zasloužil o zvyšování splavnosti Vltavy, stavbu železnic či rozvoj těžby uhlí na Kladensku.   Vojtěch Albert Lanna, kterému prý zaměstnanci s úctou přezdívali "pantáta", se narodil 23. dubna 1805 v Českých Budějovicích do rodiny loďmistra. Po maturitě odešel na studia polytechniky do Prahy, po třech letech však byl pro nevhodné chování vyloučen. Začínal proto od píky, jako dělník a vorař. Brzy se však vypracoval a ještě před třicítkou založil vlastní firmu Lanna. Ta působila v celé řadě oborů - podílela se na regulaci řek, stavbách koněspřežné dráhy, železnice a silnic, těžbě uhlí či hutnictví. Ze staveb, které se zachovaly dodnes, nesou značku Lanna například budova pražského Masarykova nádraží či unikátní řetězový Stádlecký most, který původně zajišťoval spojení Tábora s Pískem a po stavbě Orlické přehrady byl přemístěn na Lužnici.   zma sat