V zónách ozářených Černobylem stále žije 1,5 milionu lidí  Moskva 26. ledna (ČTK) - Vlivem přirozeného rozpadu radioaktivních částic, ale i díky sanaci zamořených oblastí se od havárie v ukrajinském Černobylu snížil počet lidí žijících v oblastech se zvýšenou radioaktivitou o více než milion. Vyplývá to z analytické zprávy ruského ministerstva pro mimořádné situace o stavu oblastí zamořených při havárii v Černobylu v dubnu 1986. Od největší havárie v dějinách jaderné energetiky letos uplyne 25 let.   Podle ruské zprávy žije nyní v oblastech ozářených při jaderné katastrofě 1,5 milionu lidí, zatímco v roce 1986 jich bylo 2,6 milionu. V některých lokalitách, kde se úspěšně provedla sanace, může být i obnovena zemědělská činnost.   Radiační situaci se tak podle ruského ministerstva podařilo normalizovat na většině území zamořených výbuchem. Samotná elektrárna, definitivně uzavřená v roce 2000, funguje nyní jako sklad radioaktivního odpadu.   V roce 1986 exploze ve čtvrtém černobylském reaktoru zasáhla 7500 obcí na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku, uvádí zpráva ruského ministerstva. Dnes evidují vyšší radioaktivitu ve 4000 obcích. Díky přijatým sanačním opatřením je údajně na více než 84.000 hektarech zasažené půdy možné obnovit zemědělskou činnost.   O zvláštní koncepci zemědělské obnovy informovala poprvé v listopadu 2010 ukrajinská vláda. Její vydání je připravováno na letošní březen. Zemědělské využití ploch zasažených radioaktivním zářením předpokládá i běloruský program likvidace následků černobylské havárie do roku 2020, který v létě 2010 zveřejnila běloruská vláda.    Elektrárna nadále ukrývá na 200 tun radioaktivního odpadu a vzhledem k popraskanému betonovému sarkofágu stále dochází k únikům radioaktivního záření. O vybudování nového sarkofágu elektrárny se naposledy hovořilo v září 2010. Mluvčí elektrárny tehdy uvedl, že konstrukci by mělo provést francouzské konsorcium.   Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu na severu Ukrajiny explodoval 26. dubna 1986. Radioaktivní spad zamořil velkou část severní a východní Evropy a hlavně tři republiky tehdejšího Sovětského svazu - Ukrajinu, Rusko a Bělorusko.   Tisíce lidí, kteří se často bez jakýchkoli ochranných pomůcek pokoušely zničený reaktor hasit, zemřely buď hned, nebo v následujících letech. Jen na Ukrajině bylo podle oficiálních údajů asi 2,3 milionu lidí zasaženo radioaktivním spadem, jež způsobuje různé druhy rakoviny.    kav hej