USA a Čína: obchodní nevyváženost, křehké vojenské vztahy  Washington/Praha 17. ledna (ČTK) - Trvající obchodní spory a obnovení vojenského dialogu, tak by se daly charakterizovat současné vztahy mezi USA a Čínou. Atmosféru sbližování dvou velmocí, které se navzájem potřebují, jitřily v uplynulém roce dodávky zbraní na Tchaj-wan, kurz čínské měny, Tibet či cenzura firmy Google. Peking také kritizoval námořní manévry USA a Jižní Koreje. Ve středu přijíždí do Washingtonu jednat čínský prezident Chu Ťin-tchao.   Země se dlouhodobě přou o to, která z nich působí světovému obchodu větší škodu. Washington má za to, že čínská měna je uměle podhodnocená (až o 40 procent), což poskytuje čínským exportérům nepoctivou výhodu. Peking zase tvrdí, že uvolňování měnové politiky v USA má za cíl oslabit dolar, a podpořit tak americký vývoz. Čína se snaží ukázat, že Amerika svou měnou rovněž manipuluje. Kurz jüanu prý hodlá posilovat postupně, ale ne nátlakem.   V prosinci USA s Čínou uzavřely sedm nových dohod, které mají podpořit americký vývoz. Dotýkají se i ochrany duševního vlastnictví a omezení překážek pro obchod s hovězím. USA jsou největším obchodním partnerem Číny, lidnatá "Říše středu" zase druhým největším partnerem USA. Zdrojem neshod je deficit, který loni stoupl již o 20 procent. Při nynějším tempu by pak mohl dosáhnout 270 miliard USD (5,1 bilionu Kč) a překonat rekord z roku 2008.   Světová obchodní organizace (WTO) dala také nedávno zapravdu Američanům proti Číně v jejich sporu o dovoz čínských pneumatik. Rozhodčí panel WTO po 11 měsících zkoumání odmítl čínskou stížnost, podle níž dodatečná ochranná cla, která Washington loni na čínské pneumatiky uvalil, odporují mezinárodním pravidlům. Prezident Barack Obama zavedl na čínské pneumatiky v roce 2009 dodatečné clo 35 procent, a vyhověl tak první žádosti odborů.   K nejméně stabilním vztahům mezi USA a Čínou patří vojenská oblast. Napětí souvisí i se stavem lidských práv či s nedůvěrou v bezpečnostních záležitostech. Kontakty se opět ocitly na bodu mrazu poté, co Čína začátkem roku 2010 přerušila vztahy s Washingtonem kvůli dodávce zbraní za více než šest miliard USD (přes 115 miliard Kč) Tchaj-wanu. Peking jej považuje za vzbouřenou součást svého území. Jednání pak byla částečně obnovena až v prosinci.   USA chtějí vyvinout větší tlak na Peking (je stálým členem Rady bezpečnosti OSN), aby se rozhodněji postavil ke kontroverznímu jadernému programu Íránu, výrazněji zatlačil na severokorejský režim a nebyl tajnůstkářský ohledně modernizace své armády. Čína tvrdí, že její vojenské technologie zaostávají o několik desetiletí za nejvyspělejšími ozbrojenými silami. Agentury ale nedávno uvedly, že Číně se zřejmě podařilo vyvinout prototyp radarem nezachytitelné stíhačky.   Již tradičním jablkem sváru mezi USA a Čínou jsou lidská práva a tibetský duchovní vůdce dalajlama. Obama jej loni diskrétně přijal v Bílém domě, čímž si u Číny vysloužil nelibost. V roce 2009 ale Pekingu zase vyšel vstříc, když se s dalajlamou odmítl setkat před svou listopadovou návštěvou Číny. Učinil tak jako první americký prezident od roku 1991 a vyneslo mu to kritiku za "podlézání". Podle většiny nesouhlasných hlasů Obama ustoupil zbytečně.   Čína se nedávno také ohradila proti rezoluci americké Sněmovny reprezentantů, která v ní vzdala poctu vězněnému disidentovi Liou Siao-poovi. Laureát Nobelovy ceny za mír, spisovatel a kritik čínského režimu, byl odsouzen k 11 letům vězení za sepsání výzvy Charta 08 k demokratizaci země. Jeho ocenění vyvolalo rozhořčené reakce Pekingu, Obama spolu s mnoha dalšími vyzval k Liouovu propuštění.   Po vyhlášení Čínské republiky a nástupu Mao Ce-tunga k moci 1. října 1949 začaly USA na vztahy s Čínou uplatňovat politiku úplného embarga. Obrat nastal až v roce 1971, kdy americký Kongres embargo zrušil a následující rok prezident Richard Nixon uskutečnil historickou návštěvu Číny. Diplomatické styky obě země navázaly v roce 1979. O deset let později, po masakru na náměstí Tchien-an-men a následných represích vůči disidentům, kontakty ochladly.   Markéta Veselá rmi