Senát asi schválí změkčení takzvaného náhubkového zákona  Praha 25. května (ČTK) - Senát zřejmě, stejně jako sněmovna, schválí beze změn změkčení takzvaného náhubkového zákona. Média by podle něj mohla ještě letos zveřejňovat informace z odposlechů, pokud to bude ve veřejném zájmu. Týkalo by se to například korupčního chování politiků či jiných státních funkcionářů. Schválení novely dnes jednomyslně doporučil senátní ústavně-právní výbor.   Novela v zásadě zachovává pravidlo, podle něhož média nesmějí zveřejňovat údaje z trestních řízení. Výjimka má ale platit pouze v případě, kdy podle názoru sdělovacího prostředku převáží veřejný zájem na zveřejnění takovéto informace nad ochranou soukromí. Výjimka nebude obecná, každé zveřejnění bude třeba zvažovat podle okolností případu. Posuzovat se bude především účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci má o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud.   Klasickými případy, kdy by média měla být oprávněna informovat veřejnost, jsou podle ministerstva spravedlnosti například záznamy odposlechů, z nichž vyplývá, že se veřejný funkcionář dopustil trestné činnosti.   Novela chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, kdy je skutečně důvodná. V současnosti totiž platí i u zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Novela tak zpřesňuje násilné a sexuálně motivované trestné činy, jejichž oběti by měly být důsledně chráněny před zveřejněním identity. Zachování anonymity má platit například pro těhotné ženy, osoby svěřené do péče či osoby bezmocné. Zákon současně zachovává zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí.   Návrh také výslovně upravuje, kdo bude moci novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech. Má to být manžel či partner zesnulého, případně jeho děti či rodiče.   Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.   mhm pba