Od prokazatelného pokoření severního pólu uplyne 85 let      Praha 11. května (ČTK) - Když v dubnu 1909 prohlásil Robert Edwin Peary, že dosáhl severního pólu, netušil, jakou polemiku trvající až do současnosti tento vítězný výkřik vyvolá. V září téhož roku totiž došel do New York Heraldu telegram, ve kterém oznámil Frederick Albert Cook, že severního pólu dosáhl již v roce 1908. Za první prokazatelné dobyvatele severní točny se tak považuje až posádka vzducholodi Norge, která (složena z norského polárníka Roalda Amundsena, italského konstruktéra Alberta Nobileho a amerického dobrodruha Lincolna Ellswortha) pólu dosáhla před 85 lety, 12. května 1926.   K historickému letu vzducholodi Norge se sešla opravdu vybraná společnost. Amundsen byl již v té době slavným polárníkem, který měl za sebou dobytí jižního pólu v roce 1911. Nobile byl zase zkušeným konstruktérem a pilotem vzducholodí. Konečně třetí muž, Američan Ellsworth, disponoval kromě odvahy i penězi, které byly k uskutečnění dobrodružného podniku třeba. Amundsen i Ellsworth již měli navíc s pokusem podívat se na severní točnu z ptačí perspektivy své zkušenosti. V květnu 1925 se vydali k pólu na palubě dvou létajících člunů. Svého cíle ani zdaleka nedosáhli, a nakonec byli rádi, že celou výpravu přežili. Touha přeletět pól je však neopustila.   Posádka se směrem na sever vydala opět 11. května 1926, pouhých pět dnů poté, co si letecké dobytí pólu nárokovali Američané Richard Byrd a Floyd Bennett. Po několika hodinách letu potvrdily přístroje dosažení pólu. Palubní chronograf ukazoval půl druhé ráno dne 12. května 1926. Na znamení úspěchu shodili cestovatelé na led vlajky svých zemí.   Euforii však vážně poznamenala námraza, která se začala tvořit na povrchu vzducholodi a nebezpečně zvyšovala její váhu. Kusy ledu odlétávající od vrtulí navíc na několika místech prorazily opláštění stroje. Kvůli nepřízni počasí nakonec vzducholoď nouzově přistála nedaleko osady Teller na Aljašce, přibližně 100 kilometrů severozápadně od místa původně plánovaného přistání v městečku Nome. Trasu mezi Špicberky a Aljaškou dlouhou 4300 kilometrů loď urazila za 72 hodin.   ped sat