Livigno, to je pro veslaře Synka tréninkový ráj na zemi      Livigno (Itálie) 23. ledna (zvláštní zpravodaj ČTK) - Zdá se to jako ideální dovolená. Ráno na sjezdovky, odpoledne na běžky, v bezcelní zóně levné nákupy. Pro veslaře Ondřeje Synka je ale italské Livigno synonymem pro náročnou tréninkovou dřinu před novou sezonou. Letos bude světový šampion na skifu na lednové dvoutýdenní soustředění vzpomínat obzvlášť rád, protože si z něj "musel" v sobotu odskočit do Anglie převzít ocenění pro nejlepšího veslaře světa za rok 2010.   Hned dnes se ale po trase Londýn - Curych do Livigna vrátil. "Není moc času na zábavu," řekl v Itálii v rozhovoru pro ČTK. Zimní středisko na hranici Itálie a Švýcarska v nadmořské výšce kolem 1800 metrů je pro Synka bezmála rájem na zemi. Už od roku 2004 tam jezdí každoročně na několik týdnů trénovat a nabírat fyzickou kondici. "Původně jsme jezdili do Svatého Mořice, ale tady to je o dost levnější a vlastně i lepší," uvedl Synkův kouč Milan Doleček starší.   V zimě jsou na programu hlavně běžky, sjezdovky, posilovna a trenažér, v létě veslování na vodě, běhání, horské kolo a opět nabírání síly. K dispozici je i aquapark a sauna. "Všechno tady máme na pětníku," libují si Synek s trenérem. "Je tady všechno, co potřebujeme. V zimě upravené tratě na běžky ve vysoké nadmořské výšce. Můžeme tady v létě veslovat, jezdit na kole, ubytování a servis máme super, takže se z toho stala destinace, kterou vyhledáváme," řekl osmadvacetiletý skifař.   V lednu bývá středisko vylidněné i proto, že teploty často klesají až k mínus dvacet stupňům Celsia. Pro Synka to ale neznamená změnu plánů. "Ráno běžky na dva okruhy, odpoledne jeden okruh, pak posilovna a masáž," uvedl. To na tratích v Livignu čítá asi 70 km. Porce, za kterou se nemusí stydět lyžařští specialisté. Celkem bruslařským stylem za dva týdny Synek najezdil přes 500 kilometrů. To je ideální nabírání fyzické kondice a zlepšování sedmilitrové kapacity jeho plic.   V Livignu Synek strávil už týden před Vánoci. "V lednu je to ale ideální, není tu tolik lidí a máme i štěstí na počasí, i když je zima. Dneska ráno jsem měl na běžkách tak zmrzlou pusu, že jsem skoro nemohl mluvit," prohlásil. O sjezdování hned po ránu nemluvě. "To občas myslím, že mi upadnou prsty na nohách a rukách," vykládal.   Sjezdovky ale nejsou pro veslaře horskou zábavou se svařákem k obědu. Je to náročná práce nohou při předlouhých sjezdech na jeden zátah ve vysokých rychlostech, často ke sto kilometrům za hodinu. "Jednou nám GPS ukázala přes 130," pochlubil se. Rychlost má Synek v krvi, vždyť jeho koníčkem je i silniční motocykl. "Ale mám občas pocit, že na motorce jsem si jistější v kramflecích," usmíval se po jednom z rychlých sjezdů.   Bydlí nedaleko jezera, z apartmánu to mají na sjezdovky i na běžecké tratě kousek po svých. "Střídáme tady dva apartmány. Jeden na léto s garáží kvůli lodím a své posilovně, jeden na zimu s lyžárnou," líčil Synek. Sami si vaří, na soustředění v těchto dnech je se Synkem a koučem ještě masér František Piškule a kamarád, ale do Livigna často jezdí celá česká veslařská výprava. "Už tady byl i autobus," řekl Doleček.   V létě si do Livigna přivezou vlastní molo, k hrázi pak mohou veslovat skoro sedm kilometrů. "Horší je, když začne foukat a zvednou se vlny. Jednou jsem čekal půl hodiny, než jsem se dostal k molu," vykládal Synek. Jinde se totiž kvůli vysokým stěnám vylézt z vody nedá.   "Vždy, když se z Livigna vrátíme, má Ondřej ideální hodnoty červených krvinek v těle. A já si tady navíc parádně zalyžuju," usmíval se kouč Doleček. "Beru sem letos i rodinu na dovolenou," těšil se.   Extrémně levný tvrdý alkohol v bezcelní zóně mezi Itálií a Švýcarskem Synka moc neláká. "Já po tvrdým řádím," žertoval. I když si občas dobré pivo neodpustí, tvrdý alkohol je pro něj v přípravném období tabu. I když byl zvolen nejlepším veslařem světa.   Tibor Alföldi ura