Malý belgický exodus: Belgičané míří za občanstvím do Lucemburska  Brusel 28. ledna (zpravodaj ČTK) - Hlavně na jihovýchodě Belgie lze v poslední době pozorovat zajímavý trend - místní úřady zaplavují Belgičané, kteří pátrají po lucemburských kořenech. Důvody jsou jednoduché - chtějí se stát občany sousední země, která alespoň podle hrubého domácího produktu na hlavu je zdaleka nejbohatším státem Evropské unie, a využívat tak i některé související ekonomické a sociální výhody.   Vše podle dnešního vydání listu Le Soir odstartoval koncem loňského roku jeden na první pohled nijak zásadní článek v regionálním tisku. Psalo se v něm o úpravách lucemburských zákonů týkajících se udělování občanství, které byly přijaty bez většího "mezinárodního" zájmu v roce 2009. Zjednodušily možnost získání občanství lidem, kteří v Lucembursku žijí, nebo těm, kteří mají "lucemburské" kořeny.   Zde je třeba na vysvětlenou uvést několik drobností. Zaprvé Lucembursko je do značné míry závislé na pracovní síle z okolních zemích, tedy hlavně z Belgie a Francie a částečně i z Německa. Za prací tam dojíždějí každý den tisíce cizinců. Mnozí další tam navíc žijí, takže podle odhadů čtyři "občané" z deseti jsou "cizinci".   Zadruhé Lucembursko v 19. století zažilo poměrně silnou vlnu emigrace, která z části zamířila právě do současné Belgie, takže pro místní není pomocí rodných listů a dalších údajů z matrik vypátrat "lucemburské" kořeny, jak vyžaduje zákon o možnosti udělení lucemburského občanství či získání dvojího občanství.   "Chtěli jsme hlavně umožnit zde přítomným 'cizincům' integrovat se do národního společenství, avšak s tím, aby si mohli ponechat díky jejich původní národnosti i kulturní vztah k jejich původní zemi," vysvětlil Jean-Laurent Rédondo z lucemburské státní správy. Lucemburčané toto opatření ale rozhodně necílili zrovna na Belgičany, podotkl deník.   "Je to šílenství. Každý den přijde tak dvacítka lidí kvůli této věci. A to nepočítám všechny telefony, e-maily," řekl Patrick Hubert z matriky v Arlonu, tedy nejbližším větším městě ležícím poblíž lucemburských hranic. "Problém je, že často těm lidem ani nemůžeme pomoci," dodal.   Motivace Belgičanů prahnoucích po lucemburském občanství je podle listu Le Soir různá. Jde třeba o ekonomický aspekt: občanství by jim zjednodušilo možnost hledat si v Lucembursku práci, a to zejména v tamní státní správě. Navíc nad Belgií se kvůli sporům hlavních jazykových skupin - Vlámů a Valonů - neustále vznáší možnost rozpadu země, což může být podle listu také významným motivačním faktorem vedoucím ke snaze získat lucemburské občanství.   Le Soir nicméně podotýká, že zatím rozhodně nejde o žádný hromadný úprk. Od konce loňského roku o získání lucemburského občanství usiluje "jen" několik stovek Belgičanů.     Tomáš Pirkl hej