Třinecké železárny dokončily novou baterii na výrobu koksu  Třinec (Frýdecko-Místecko) 25. ledna (ČTK) - Hutní společnost Třinecké železárny dokončila jednu z největších investic za poslední desetiletí - novou baterii na výrobu koksu. Její výstavba si vyžádala celkové náklady téměř dvě miliardy korun. Měla by zlepšit výsledek hospodaření firmy. ČTK to dnes řekl generální ředitel Jiří Cienciala.   Třinecké železárny musely dosud zhruba rok a půl kvůli stavbě nové baterie většinu koksu odebírat od dodavatelů, kvůli odstavení staré baterie si ho nemohly vyrábět samy. To byl jeden z faktorů, kvůli kterému loni společnost skončila ve ztrátě řádově stovek milionů korun. "Začínáme novou etapu. Když jsme měli koksovnu dlouhou dobu odstavenou, tak jsme museli nakupovat drahý koks, což nám výrazně snížilo hospodářský výsledek, protože koksaři na nás chtěli vydělat," podotkl Cienciala. Podle něho mohly železárny za dva roky přijít kvůli zvýšeným nákladům na nákup koksu o miliardu korun.   Starou baterii musely železárny kompletně přestavět kvůli zastaralým zařízením. Samotná generální oprava stála 1,6 miliardy, spolu s návaznými technologiemi až dvě miliardy korun. Dnes na nové baterii v rámci zkoušek vyrobili první koks.   Celková roční výroba v nové koksárenské baterii bude 350.000 tun koksu. Železárny mají baterie dvě, proto pro vlastní výrobu železa ročně vyrobí zhruba 700.000 tun koksu. K vlastní potřebě ještě budou nakupovat 200.000 tun od dodavatelů.   Nová baterie má podle zástupců firmy také výrazně lepší ekologické parametry. "Celá koksárenská baterie bude po rekonstrukci splňovat veškeré zákonem předepsané limity, a má opravdu nejlepší dostupné technologie. Dochází tak k výraznému zlepšení ekologických parametrů," uvedl investiční ředitel firmy Jan Czudek. Například při hašení koksu klesají emise tuhých znečišťujících látek z aktuálních 100 gramů na tunu vytlačeného koksu na 50 g/t.   Huť má také v plánu zrekonstruovat druhou baterii. V současné době předložila dokumentaci na posouzení vlivu stavby na životní prostředí, takzvané EIA. Tato další investice by si vyžádala nižší částku než u první baterie, zhruba 1,1 miliardy korun, protože některá zařízení mají obě baterie společné. Druhou baterii by mohla firma kompletně opravit do čtyř let.   Třinecké železárny loni skončily ve ztrátě řádově ve stovkách milionů korun na úrovni výsledku roku 2009, kdy vykázaly po 15 letech zisků poprvé propad ve výši 732 milionů korun. Loňskou ztrátu zavinily hlavně růst cen surovin, nízké ceny oceli a oprava koksárenské baterie. Huť zaměstnává v současné době po loňské fúzi s ostravskou Válcovnou trub TŽ 5750 lidí.   Radim Kijonka jpt