Plzeňský kraj spustí infolinku s údaji o volných lůžkách nemocnic      Klatovy 27. ledna (ČTK) - Memorandum o zajištění zdravotní péče po 1. březnu podepíše 7. února Plzeňský kraj a jeho nemocnice, fakultní (FN) i soukromé nemocnice a záchranná služba. Hned pak začnou vznikat zdravotnické krizové mapy podle dostupnosti provozuschopných oddělení nemocnic. Kraj zároveň od března spustí krizovou nonstop infolinku a internetovou aplikaci. Lidé se tam 24 hodin denně dozvědí, kde je v jejich okolí nejbližší volná kapacita v ohrožených oborech, řekl dnes ČTK radní pro zdravotnictví Václav Šimánek (ČSSD).   Kraj kvůli řešení situace ve zdravotnictví po ohlášených odchodech lékařů zřídil s partnery krizový štáb. Jeho šéf a zároveň ředitel Zdravotnického holdingu kraje Jiří Fojtík uvedl, že z nemocnic chce odejít k 1. březnu 152 lékařů, z toho je přes 70 ve FN, další pak zejména v Klatovech a Domažlicích, méně v Rokycanech a ve Stodu. Výpověď stáhlo dosud jen pět lékařů. Odchody je vážně ohrožen provoz neonatologie ve FN, nefungovala by porodnice v Klatovech, velké problémy by nastaly v Klatovech i na ARO a neurologii, chirurgie je zasažena napříč nemocnicemi, horší situace je na interně v Rokycanech, vyjmenoval Fojtík.   Po podepsání memoranda začne pracovní tým kraje svolávat primáře podle odbornosti. Sejdou se chirurgové, anesteziologové či gynekologové z celého kraje a rozdělí si území podle spádové oblasti, počtu obyvatel i podle počtu pacientů z předchozích období. "Podle toho se udělají mapy - takový návod pro občany a pro záchrannou službu, kam by od 1. března měli směřovat v případě daného onemocnění," řekl Šimánek. Krizový tým bude také neustále monitorovat aktuální situaci, což bude využívat i záchranná služba při převozech pacientů.   Hejtmanství se snaží najít volné kapacity, které by mohly nahradit výpadek oddělení v jiných nemocnicích. Například pokud by přestala fungovat porodnice v Klatovech, nemocnice Stod či soukromá Mulačova nemocnice v Plzni by mohla přijímat více porodů, než má nyní. Kraj také oslovil privátní gynekology, zda by nemohli odrodit své pacientky, souhlasila ale jen třetina gynekologů ze soukromých praxí.   Hejtman Milan Chovanec (ČSSD) upozornil na to, že krizový režim je schopný kraj a nemocnice udržet maximálně jeden až tři měsíce. Šimánek, sám lékař, odhaduje jen měsíc. Lékaři, kteří zůstanou, budou neustále velmi vytíženi, bude se u nich stupňovat únava a tím i možnost chyby. Kraj se bojí i druhé vlny výpovědí, která by mohla přijít na konci ledna, takže lékaři by skončili ke konci března. "Při té nečinnosti vlády se bojím, že lékaři se připojí i v té druhé," míní radní. Další lékaři zas mohou odmítat sloužit přesčasy. Snaha udržet akutní péči, si vyžádá odložení plánovaných operací a vyšetření.   Podle Chovance je jednoznačně na vládě, aby se nyní co nejrychleji dohodla s lékaři a pak přijala systémové řešení. Jednorázové nalití peněz by problém jen na chvíli odsunulo, nevyřeší ho ani kraj. Hejtmanství je ochotné s ministerstvem a pojišťovnami jednat. Začíná se například pracovat na restrukturalizaci lůžek v krajských nemocnicích. "Je přitom jasné, že náklady na krizový režim budou mnohem větší, než by bylo třeba vložit do správného fungování systému," dodal hejtman.   Lada Pešková snm