Poláky dělí knížka o obohacování se na úkor obětí holokaustu  Varšava 11. ledna (zpravodajka ČTK) - Debatu mezi intelektuály v Polsku rozpoutala nová knížka amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse Zlaté žně, v níž píše o tom, jak se Poláci za druhé světové války a po ní obohacovali na úkor obětí holokaustu. Gross svými kontroverzními díly v Polsku vyvolal bouři už v minulosti. Vydavatelství, které plánuje jeho novou knížku za několik týdnů vydat, dostává výhrůžné e-maily.   Podle úryvků ze Zlatých žní, které se objevily v polských médiích, Gross popisuje například to, jak po válce obyvatelé vesnic ležících v blízkosti někdejších nacistických koncentračních táborů rozkopávali hromady popela židovských obětí a hledali v něm zlato a další cennosti. Jeden z těchto "kopáčů", který se ve Varšavě pokoušel prodat briliant nalezený v prostoru někdejšího vyhlazovacího tábora v Treblince, se hájil tím, že "všichni z jeho vsi to dělali". A že prý nevěděl, že to, co prováděl, je zakázané, protože "sovětští vojáci chodili s námi a také hledali". Gross připomíná, že během války dílny židovských řemeslníků převzali Poláci, a tvrdí, že Poláci s vidinou zbohatnutí Židy zabíjeli.   Pro polské historiky nejde o žádnou novinku. "My, vědci, sedíme v archivech, analyzujeme dokumenty a naše publikace zůstávají bez většího ohlasu," popsala v týdeníku Wprost realitu historička Barbara Engelkingová-Boniová, která vede na Polské akademii věd středisko pro výzkum holokaustu. "Knížky jako jsou ty Grossovy, schválně provokativní, pomáhají přesvědčit společnost o tom, že neexistuje jedna pravda, jež glorifikuje Poláky," dodala.   Kritici Grossovi vytýkají, že jeho knížky nemají nic společného s důkladnou prací historika, že zobecňuje, hodnotí a že si zakládá hlavně na skandálech. Nicméně Engelkingová-Boniová soudí, že je dobře, že vycházejí knížky, které boří tabu. Začátkem nového tisíciletí to tak bylo i v případě Grossových Sousedů o masakru Židů v městečku Jedwabne z července 1941, který měli na svědomí jeho polští obyvatelé. Z hrůzného činu byli do té doby obviňováni němečtí vojáci. Mnoha lidmi knížka otřásla, protože neukazovala Poláky výlučně v roli obětí, jak byli doposud zvyklí, nýbrž v roli pachatelů. V roce 2008 skandál v Polsku vyvolala také knížka Strach tohoto historika a sociologa, jenž měl židovského otce, kterému jeho budoucí žena během války zachránila život.   V případě Zlatých žní se proti Grossovi postavil poradce prezidenta Bronislawa Komorowského Tomasz Nalencz, který je sám historikem. Podle něho polská společnost za války výborně obstála a varuje před tím, aby počínání jednotlivců bylo vykládáno jako chování celku. "Hyeny jsou všude a válka demoralizovala (lidi) nebývalým způsobem," připomněl Nalencz.   Šéfredaktor týdeníku Wprost Tomasz Lis v komentáři Náš Gross (velký) problém vyzývá Poláky, aby nezavírali oči před vlastní minulostí. "Jestli se domáháme toho, a obvykle jako v případě Katyně se toho domáháme oprávněně, aby se jiní přiznali ke své vině, nemůžeme ignorovat viny vlastní," napsal Lis. V Katyni na západě Ruska v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD povraždila tisíce Poláků, Sověti pak dlouhá desetiletí tvrdili, že masakr měli na svědomí nacisté. "Patriotismus, který umí pociťovat hrdost, ale chronicky nedokáže pocítit stud, pokulhává," upozorňuje Lis.   Krakovské nakladatelství Znak, které knížku Zlaté žně vydá, se v posledních dnech stalo terčem útoků přes internet. Více než 300 lidí se připojilo k "Akci proti tomu, aby Gross očerňoval Polsko", a pokouší se vydavatelství zablokovat e-mailové schránky, řekl v pondělí agentuře PAP šéfredaktor Znaku Jerzy Illg. "Každý den dostáváme několik stovek mailů, jsou to různé výhrůžky, výzvy k bojkotu vydavatelství," uvedl Illg. Přicházejí prý také dopisy od "opravdových křesťanů, kteří děkují Bohu za to, že holokaust byl, protože jinak by Židé s Poláky udělali to samé, co dělají s Palestinci." "Takové e-maily ukazují dost zarážející tvář našeho národa," dodal Illg a ujistil, že tato zorganizovaná akce nemá na práci vydavatelství vliv.   hab hej