Osud "pražské" restaurace v Moskvě zůstává nejasný  Moskva 17. ledna (zpravodaj ČTK) - Osud moskevské  restaurace Praga , svého času jedné z nejvyhlášenějších v carském a později i v sovětském Rusku, zůstává nejasný. Zatímco část médií už referuje o přeměně legendárního podniku v italskou restauraci jako o hotové věci, druhá část završení transakce stejně odhodlaně popírá. Spekulace živí i to, že oficiální vyjádření žádné ze zainteresovaných stran dosud nezaznělo.   "Volejte do novin, jak to je, ale každopádně jste se teď dovolal do restaurace Praga," dozvěděl se zpravodaj ČTK na kontaktním telefonu podniku. Na další vybavování o osudu restaurace neměl zaměstnanec chuť a zavěsil. Zavítat do podniku prý nemá valný smysl, poslední dva roky se věnuje jen objednaným banketům a donášce jídel.   Bouři rozpoutala státní agentura ITAR-TASS, podle níž dosavadní majitel, miliardář Telman Ismailov, koncem roku prodal restauraci za nebetyčnou sumu 450 milionů dolarů (asi 8,4 miliardy Kč) italskému módnímu návrháři Robertovi Cavallimu, který zde otevře obdobu svého milánského podniku Just Cavalli. "Moskva přichází o další symbol sovětské éry," zalitovala agentura.   Téměř vzápětí zazněla dementi. "O žádném prodeji nemůže být řeč, jednalo se jen o pronájmu," citoval list Kommersant nejmenový zdroj z Ismailovova okruhu. Cavalli a jeho ruský partner Umar Džabrailov prý měli zájem si Pragu pronajmout, aby se tu Ital mohl pustit do "vysoké kuchyně". Potřebnou investici v řádu desítek milionů dolarů měl zajistit právě Džabrailov, někdejší ruský senátor za Čečensko. Za takovou sumu lze podle expertů otevřít celou síť deseti až 15 restaurací.   Praga ale se všemi svými sály zaujímá 10.000 metrů čtverečních. Pokud by je Ismailov pronajal podle sazeb v okolí, zajistil by si podle Kommersantu roční příjem v řádu 13 až 19 milionů dolarů.   Časopis Forbes v dubnu 2009 ohodnotil Ismailovův majetek na 600 milionů dolarů (více než 11 miliard Kč), ale to už boháč čelil potížím. Ty začaly pompézním otevřením tureckého hotelu Mardan Plaza, postaveným prý za miliardu až půldruhé miliardy dolarů. Taková rozmařilost v cizině se prý nelíbila nejmocnějšímu ruskému politikovi Vladimiru Putinovi a následovaly kontroly v nejvýznamnější položce v Ismailovova jmění, Čerkizovské tržnici v Moskvě. Po zabavení pašovaného zboží za dvě miliardy dolarů následovalo i uzavření. Ismailov raději prchl do ciziny a návrat si pak "vykoupil" investicemi v Soči na jihu Ruska a v Čečensku. O Moskvu však prý ztratil zájem.   Praga byla po desetiletí považovaná za kulinářskou ozdobu moskevského centra. Restaurant byl původně jídelnou moskevských kočích a vozků, ale koncem 19. století ji koupil (nebo vyhrál v kulečníku) bohatý kupec Semjon Tararykin a podnik prošel nákladnou rekonstrukcí. Výsledkem byl honosný restaurant, který ve svých zdech pravidelně hostil takové veličiny ruské a světové kultury, jakými byli Lev Tolstoj, Ivan Bunin nebo Maxim Gorkij.   Po bolševické revoluci restaurace ztratila načas svůj věhlas i název, ale postupně se obojí vrátilo. "Je tam veselo, čisto a útulno, jídlo je chutné a pivo není kalné," pochvaloval si básník Vladimir Majakovskij. O pár let později se však restaurant proměnil v jídelnu obávaného ministerstva vnitra, než se po smrti diktátora Josifa Stalina vrátil k původní roli.   V sovětských dobách podnik přišel o svůj aristokratický šarm i klientelu, ovšem proslulost mu zůstala. Po pádu SSSR ale roli oblíbeného místa dostaveníček společenské smetánky převzaly jiné podniky a restaurace se propadla do ztráty. Nepomohlo ani to, že moskevský starosta Jurij Lužkov v roce 1997 podnik prodal za 30 milionů dolarů Ismailovovi, který v restauraci otevřel i sály brazilské a japonské kuchyně; zlé jazyky radily podnikateli přejmenovat Pragu na "Čerkizov de luxe" a otevřít tu příslušné "butiky".   Nakolik se název podniku od počátku vztahoval k české metropoli, je otázkou. Původní zájezdní hostinec vznikl u "výpadovky" na Smolensk, odkud cesta sice může vést i do Čech, ale blíže má k východní části Varšavy nesoucí název Praga. Kočí a vozkové ale hospodu prý nazývali i "Braga".   Svého času restaurace nabízela i "českou kuchyni", než v posledních letech přešla k "evropské"; ostatně v dobách své největší slávy předkládal podnik své menu výlučně ve francouzštině. Každopádně v roce 1955 byla restaurace znovu otevřena "na počest 10. výročí osvobození Prahy od fašistů".   O transakci s italským návrhářem se v Moskvě hovoří už delší čas. Pokud se ji podaří dotáhnout až do konce, nová restaurace coby další pokus vdechnout historickému místu nový život se objeví nejdříve v létě.   Milan Syruček kš