Vítek: Řešením situace Sazky je vydání nových akcií za 10 miliard      Praha 16. ledna (ČTK) - Jediným řešením situace Sazky je restrukturalizace firmy, při níž by Sazka vydala nové akcie v objemu deseti miliard korun, což odpovídá jejím závazkům. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl podnikatel Radovan Vítek, který skoupil pohledávky za Sazkou v objemu 1,5 miliardy korun.   Vítek počítá s odstraněním nynějších akcionářů Sazky, kteří firmu podle něj do potíží přivedli. "Z věřitelů se pak stanou akcionáři. Ale tím potom sportovní svazy skončí a Sazka už nebude jejich," podotkl. Vyjádření Sazky ČTK shání.   Podnikatel dodal, že insolvenční návrh na Sazku bude v pondělí soudu zaslán prostřednictvím české firmy Moranda, která od Komerční banky odkoupila pohledávku vůči Sazce. Vítek Morandu ovládá.   Podle předsedy představenstva a šéfa Sazky Aleše Hušáka loterijní firma ale není právně ani ekonomicky v insolvenční situaci a případnému návrhu na zahájení insolvenčního řízení se bude bránit všemi právními prostředky. Hušák dodal, že podání návrhu nebude mít vliv na činnost společnosti.   Vítek je největším věřitelem Sazky a své pohledávky vyčísluje na bezmála 1,5 miliardy korun, což loterijní společnost neuznává.   Akcionáři Sazky zatím dostali tři oficiální nabídky od investorů. Podnikatel Martin Ulčák nabízí 200 milionů Kč ročně na deset až 15 let s podmínkou, že si Sazka udrží čistý zisk na současné úrovni. Synot slíbil 250 milionů ročně v příštích 15 letech a finanční skupina Penta 130 milionů s garancí na 30 let. Všichni tři zároveň nabídli dvě až tři miliardy na okamžitou pomoc.   Penta chce za finanční pomoc stoprocentní podíl v Sazce, Synot dvě třetiny akcií, jediný Ulčák přímý vstup do Sazky nepožaduje a netrvá ani na změně jejího vedení.   Sazka čelí problémům plynoucím zejména z nutnosti vysoké splátky za výstavbu pražské vysočanské O2 areny držitelům dluhopisů. Sazka je největší domácí loterijní firma, vznikla v roce 1956, akciovou společností je od roku 1993. Akcionáři jsou občanská sdružení, působící v tělovýchově a sportu.   Insolvenční návrh může podle Petra Smutného ze společnosti PricewaterhouseCoopers ČR podat dlužník, nebo věřitel. Pokud podá návrh dlužník, má soud 15 dnů na to, aby rozhodl o insolvenci neboli úpadku. Pokud podá návrh věřitel, soud není vázán žádným termínem. Po podání inslovenčního návrhu se vyhlásí insolvenční řízení, které je oznámeno v insolvenčním rejstříku, čímž nabývá na účinnosti.   Soud ustanoví insolvenčního správce a v usnesení uvede termín přezkumného jednání, na kterém jsou přezkoumány přihlášené pohledávky věřitelů. Bezprostředně po přezkumu věřitelé volí věřitelské organy a hlasují o způsobu řešení úpadku, a to buď formou konkurzu, nebo restrukturalizací.   Konkurz je likvidační formou řešení, kdy jsou pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny z prodeje majetku dlužníka. Neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.   Při restrukturalizaci může dlužník dál vyvíjet činnost, ale jen v mezích restrukturalizačního nebo reorganizačního plánu. Pokud ho věřitelé odhlasují a soud potvrdí, musí se jím věřitelé i dlužník řídit. Plán obecně sleduje ozdravení podniku a uspořádání vztahů mezi dlužníkem a věřiteli. Věřitelé mají právo kontrolovat, jak dlužník plán plní.   Podle Jiřího Markvarta z advokátní kanceláře Ambruz &amp; Dark insolvenční řízení pro firmu obecně znamená, že nesmí dělat nic neobvyklého. Nemůže činit kroky, které by vedly k zásadnímu zmenšení majetkové podstaty. Zákon v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení ale nestanovuje nic, coby zásadním způsobem bránilo běžnému fungování firmy. "Vyhlášení insolvenčního řízení je pro firmu nepříjemné. Dlužník musí soudu předkládat řadu dokumentů a medializace řízení má negativní vliv na jméno společnosti," dodal Markvart.   beh jw