Česká ministerstva prý zadala zakázky za 276 mld. Kč neprůhledně  V 8. a 9. odstavci jsme doplnili reakci ministerstva obrany a aktualizovali vyjádření ministerstva spravedlnosti v 5. odstavci.       Praha 26. ledna (ČTK) - Celých 80 procent veřejných zakázek zadávaných českými ministerstvy v letech 2006 až 2010 bylo přiděleno neveřejně nebo bez soutěže. Celková hodnota neprůhledně zadaných zakázek činila v tomto období 276 miliard korun. Vyplývá to z dnes představených výsledků průzkumu doktorandů Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ministerstva spravedlnosti a obrany, která v průzkumu dopadla špatně, výsledky odmítla.   Nákupy ministerstev činily ve sledovaném období 340 miliard korun. V 67 procentech případů úřady nakupovaly za 228 miliard korun mimo Informační systém veřejných zakázek. Dalších 14 procent tvořily takzvané jednohubky. Tak studenti nazývají zakázky s identickým počtem uchazečů a vítězů, zpravidla jedním. Hodnota takových zakázek byla v letech 2006-2010 celkem 48 miliard korun. Dostatek informací byl podle vědců v tomto období jen o 19 procentech ministerských nákupů v hodnotě 64 miliard korun.   "Tento stav musíme změnit, tedy hlavně tu část, kdy se vybírá bez soutěže," řekl dnes premiér Petr Nečas. Bude prosazovat, aby se indexy transparentnosti pro státní správu dělaly každý rok. Aktivitu akademiků přivítal také ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, jehož úřad chystá návrh novely zákona o veřejných zakázkách.   Výsledky studie jsou podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Sedláčka alarmující. "Tušili jsme, že je to v České republice s veřejnými zakázkami špatné. Nyní na tvrdých datech vidíme, jak moc zlé to je. Předražené či přímo zmanipulované veřejné zakázky mají za následek úniky těžko představitelných částek ze státního rozpočtu - peněz, které urgentně potřebujeme na jiné věci," uvedl Sedláček.   Mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková ale výsledky průzkumu odmítla. Vědci se podle ní v řadě výpočtů mýlili. "Absolutně není pravda, že ministerstvo spravedlnosti uveřejnilo pouze tři procenta veřejných zakázek," řekla ČTK s tím, že tvůrci analýzy porovnávali nesrovnatelné. Srovnávali prý totiž rozpočet resortu spravedlnosti, tedy ministerstva a 115 organizačních složek státu, jako jsou například soudy či státní zastupitelství, s veřejnými zakázkami zadávanými samotným ministerstvem spravedlnosti. Autoři projektu už podle ní uznali své pochybení stran ministerstva spravedlnosti a ministru Jiřímu Pospíšilovi se omluvili.   Největší objem nákupů mimo veřejný informační systém i "jednohubek" připadá podle průzkumu na ministerstvo obrany, dobře neskončilo ani ministerstvo pro místní rozvoj. Řada "jednohubek" připadá podle výzkumu také na ministerstvo zdravotnictví. Nejlépe dopadlo v žebříčku ministerstvo financí. "V tomto případě je ale jednooký mezi slepými král," poznamenal jeden z autorů projektu Petr Janský.   Za příklad neprůhledné zakázky studenti uvedli nákup motýlků a šerp ministerstvem obrany. Úřad dal za jednoho motýlka 1626 korun, šerpa ho přišla na 7841 korun. V obchodech je ale přitom podle studentů možné koupit například luxusní značkový set Gucci zahrnující oba slavnostní doplňky za 4000 korun.   Ministerstvo obrany tyto informace odmítlo. Podle Vladimíra Lukovského z jeho tiskové služby byly šerpy a motýlky kupovány jako veřejná zakázka v otevřeném řízení a za každý z 650 kusů motýlku zaplatil resort 195 korun a za každou z 660 pořízených šerp korun 386. Obrana však nakupovala nikoliv jen motýlky a šerpy, ale všechny součástky večerního stejnokroje.   Vedení ministerstva i ministr Alexandr Vondra si podle Lukovského uvědomují problémy, kterými jsou akvizice v resortu zatíženy. Reforma akvizičního systému, která dohled nad nákupy posílí, by podle něj měla být hotova v řádu týdnů. "V maximální možné míře by měla být uplatňována politika otevřených výběrových řízení. Cílem je rovněž omezit nákupy přes prostředníky, jejichž marže zakázky prodražují. Změny pochopitelně nenastanou ze dne na den," podotkl Lukovský.   Výzkumníci odmítají spekulovat o tom, jestli se za neprůhlednými nákupy skrývá korupce nebo ne. Podobné zakázky jsou ale podle nich podezřelé a informace o nich by měly být veřejné.     Studenti zatím hodnotili jen nákupy učiněné samotnými ministerstvy. Další na řadě budou například Lesy ČR nebo Ředitelství silnic a dálnic. Sledovat chtějí také zakázky obcí, měst a krajů. Autoři projektu Jana Chvalkovská, Petr Janský a Jiří Skuhrovec získávají informace z veřejných databází pomocí webových robotů. Spolupracují také se společností Czech Credit Bureau, která se zabývá sběrem a vyhodnocováním finančních údajů ze soukromého sektoru a obcí.   Roční objem všech veřejných zakázek se v Česku podle čísel ministerstva pro místní rozvoj pohybuje kolem 600 miliard korun.     Žebříček ministerstev dle hodnoty zIndex za roky 2006-2010:     Umístění  Ministerstva a Úřad vlády  Hodnota zIndex     1.  ministerstvo financí  52 %     2.  ministerstvo vnitra  29 %     3.  ministerstvo zdravotnictví  28 %     4.  ministerstvo zemědělství  27 %     5.  ministerstvo průmyslu a obchodu  25 %     6.  ministerstvo životního prostředí  25 %     7.  ministerstvo práce a sociálních věcí  24 %     8.  ministerstvo kultury  23 %     9.  ministerstvo zahraničních věcí  22 %     10.  Úřad vlády ČR  20 %     11.  ministerstvo dopravy  20 %     12.  ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  19 %     13.  ministerstvo obrany  17 %     14.  ministerstvo pro místní rozvoj  14 %     15.  ministerstvo spravedlnosti  11 %     * zIndex hodnotí veřejné instituce na základě deseti ukazatelů dobré praxe zadávání veřejných zakázek a dat o zakázkách zadaných mezi červnem 2006 a zářím 2010   Zdroj: zIndex.cz   dnv mha jw