Tomáš Töpfer dnes oslavil šedesátiny U Kalicha      Praha 9. ledna (ČTK) - V šest večer U Kalicha se dnes setkal herec, divadelní podnikatel a politik Tomáš Töpfer s těmi, kteří mu přišli gratulovat k šedesátinám. Byli mezi nimi přátelé z domovského Divadla na Fidlovačce i kolegové z jiných scén.   Většina příchozích vyhověla jubilantovu přání a peníze, které by investovala do darů, poukázala na konto klubu Hornomlýnská - Filipovka Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí, jejíž je Töpfer patronem.   "K šedesátým narozeninám byl ke mně osud, či bůh tak laskavý a štědrý, že mám vše, co jsem si přál. Vlastním sbírku vláčků, pěkná plnicí pera, která nepoužívám, abych je neztratil, velmi luxusní zapalovače (dtto), kožené diáře a aktovky (dtto), propisovací tužky věhlasných značek (dtto) i dobré archivní značky vín, která do konce života nemohu zkonzumovat, neboť piji jen málo a výjimečně," vysvětlil Töpfer v pozvánce na oslavu.   I proto k ní přiložil složenku a přání, aby se pozvaní netrápili vymýšlením dárků a raději podpořili potřebnou a bohulibou činnost, jakou je pomoc rodičům handicapovaných dětí.   Atmosféra dnešního setkání, které oslavenec strávil s lidmi jeho srdci blízkými, snad právě proto byla o to vřelejší. Ač se narodil 10. ledna 1951, novoroční předsevzetí si prý už nedává. "Dával jsem si je zamlada, když jsem si ještě myslel, že se dají splnit," řekl ČTK.   Řada přání se mu však splnila: byl u zrodu Cen Thálie a u letního hraní na Pražském hradě, v polovině 90. let pojal s Eliškou Balzerovou a několika dalšími nadšenci myšlenku dát nový život dvě desetiletí chátrajícímu Divadlu na Fidlovačce. Husarský kousek se stejnojmenné nadaci podařil, což potvrdilo přes milion diváků, kteří od roku 1998 usedli v hledišti obnovené scény.   "Nesplněné touhy nemám, ale herecké sny mě občas pronásledují. Většinou se mi zdá, že jsem v cizí dekoraci, v cizím kostýmu, inscenaci nepoznávám - a přitom na mě všichni koukají, abych už mluvil. Ale to jsou spíš noční můry," dodal Töpfer, jehož právě v České televizi připomíná repríza Moskalykových Četnických humoresek, ve kterých ztvárnil hlavní roli.   "Musím se přiznat, že jsem moc z toho neviděl. Když jsou na obrazovce, většinou vždycky něco mám," uvedl herec. Hrál i v dalších seriálech včetně Života na zámku a Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, ale z filmu tak populární není. I když jednadvacet rolí není zase tak málo; na plátně debutoval v roce 1971 v Hanibalově snímku Velikonoční dovolená. "To už byl tehdy zvukový film?," podivil se s nadsázkou.   Nad vlastním životním krédem se oblíbený herec nezamýšlí - zdá se mu, že je na to brzy. "Jak se prodlužuje lidský věk, tak se v šedesáti chováme jako čtyřicátníci a nepřipadá mi, že jsem fakt dospělej," řekl. A tak jen připomněl jedno z mnoha mouder své babičky, která tvrdila, že člověk není bohatý podle toho, kolik vydělá, ale podle toho, kolik utratí.   Tomáš Töpfer prošel po absolutoriu Divadelní fakulty scénami v Ostravě i Ústí nad Labem; když působil na Vinohradech, získal v roce 1996 Radokovu cenu za výkon v inscenaci Jakobowski a plukovník. Získal i Thálii za roli Tovjeho v muzikálu Šumař na střeše, který má na kontě kolem 350 repríz.   "Bezvadný kolega a už skoro třináct let můj docela hodný a vlídný ředitel," charakterizovala Töpfera Eliška Balzerová, která už v pěti inscenacích hrála jeho manželku. "Na jevišti se překvapujeme dnes a denně. Když udělá nějakou kulišárnu, vždycky přemýšlím, jak mu ten míček vrátím zpátky," dodala herečka, která jubilanta zná už celých pětačtyřicet let od studií na konzervatoři.   Jiří Borovička jnd