Před 30 lety propustil Írán 52 amerických rukojmí      Teherán/Praha 19. ledna (ČTK) - Rukojmí z amerického velvyslanectví v Teheránu byli propuštěni po 444 dnech zajetí, 20. ledna 1981, právě v den inaugurace nového amerického prezidenta Ronalda Reagana. Následky událostí z přelomu 70. a 80. let ale nevymizely dodnes, důkazem je například neexistence diplomatických vztahů mezi USA a Íránem.   Rozbouřený a protiamericky naladěný dav stoupenců islámské revoluce a ajatolláha Chomejního přepadl 4. listopadu 1979 pro ten den veřejnosti uzavřený komplex americké ambasády v Teheránu, kde zajal přes 60 tamních pracovníků jako rukojmí. Za jejich propuštění požadoval vydání bývalého panovníka šáha Rezy Pahlavího do Íránu, sebekritiku USA za jejich politiku vůči Íránu v minulosti a závazek, že se USA nebudou v budoucnosti vměšovat do íránských záležitostí.   Po obsazení americké ambasády skupinou radikálních studentů předních univerzit schválil jejich počínání v rozhlase vůdce islámské revoluce ajatolláh Chomejní. Sedmnáctého listopadu bylo rozhodnuto, že na svobodu budou propuštěny ženy, Afroameričané a ti, co neměli americké občanství. Poté, co byl kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu propuštěn později ještě jeden muž, ustálil se počet zadržovaných rukojmích na 52 osobách.   Pokus osvobodit rukojmí leteckým výsadkem v dubnu 1980 byl neúspěšný, navíc při něm zahynulo osm amerických vojáků. Íránci poté zadržované Američany rozdělili a rozvezli na různá místa v zemi. Nakonec ale slavila úspěch diplomacie, dohodu o propuštění rukojmí zprostředkovalo Alžírsko, které tehdy zastupovalo diplomatické zájmy USA v Íránu. V takzvaných Alžírských dohodách, uzavřených 19. ledna 1981, USA mimo jiné souhlasily s tím, že se nebudou vměšovat do íránských záležitostí.   rmi